České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Chcete se setkat s králem?
Je večer, stmívá se a po břehu ztichlých suchovrbenských rybníků se pohybují tři dospělé postavy a několik dětí. V rukou mají baterky a prohlížejí kmeny mohutných dubů. Hledají krále evropských brouků, hledají královský majestát hmyzí říše, hledají roháče obecného. Je to výjimečný tvor. Je ztělesněním síly, mohutnosti, důstojnosti. Žádný jiný ze 7000 druhů brouků, kteří žijí na území České republiky, mu nemůže konkurovat. Je jiný, je to prostě král. Opusťme ale nyní „hledače“ a nahlédněme krátce do života jeho výsosti.
Život roháčův je zajímavý, dobrodružný, bojovný, ale překvapivě krátký. Toto tvrzení není však úplně pravdivé. Roháč žije krátce pouze ve své „broučí“ podobě – a to několik měsíců, většinou od května do srpna. Jako larva si roháč na krátkodobost svého bytí nemůže stěžovat. Larvou je totiž dlouhých 6 let, a až poté se zakuklí. Po třech měsících se z kukly vylíhnou dospělí jedinci. Jejich krátký několika měsíční život je u dospělých samečků zaměřen na boj o přízeň samiček. Chlapi bojují až krovky praskají. Jen vítěz bere vše. Pro poražené není místo. Heslo dne je – „vše pro zdravé, silné potomstvo“.
Pokud chcete vidět na vlastní oči největšího evropského brouka, neváhejte. Vyhlédněte si den, kdy je dusno, teplo a moc nefouká vítr. Vyčkejte do večera, až se začne smrákat a vydejte se k suchovrbenským rybníkům nebo na hráz munického rybníka. Pozorně si prohlížejte zvrásněnou kůru starých dubů, pařezy, pokácené kmeny a třeba budete mít štěstí. Není to ale tak jednoduché. Nás doprovázel Milan Peterka, zapálený amatérský entomolog, který roháče pozoruje dlouhodobě. Přesto jsme se museli na hráze vydat několikrát, než jsme byli úspěšní. Na závěr bych chtěl poděkovat statečnému Kubíkovi Řeřichovi, který se nebál a propůjčil svoji ručičku na focení s roháčem, abyste si mohli udělat představu o jeho velikosti. Samečků se bát nemusíte, ty vám i přes svá velká kusadla neublíží. Samičku bychom Kubíkovi na ručičku nedali. U samiček je opatrnost na místě, od těch raději dál. Ty umí hodně štípnout. Při pozorování roháčů dávejte prosím, pozor, abyste jim neublížili. Jsou to živí tvorové a jsou i chráněni.
P.S. děkujeme Janu Boučkovi za milý dopis a za naskenování chybějící první stránky knihy Památný kříž v lese nad Včelnou, ze které jsme čerpali v našem minulého článku Zločin v Černici.
