Jihočeská vodárenská soustava je stabilní a tropům odolává
Ani vrcholící tropické dny kvalitu a množství pitné vody, dodávané do jihočeských domácností a firem z Vodárenské soustavy jižní Čechy, nijak nepoznamenaly. I když už druhý den každou vteřinou Úpravnu vody Plav na Českobudějovicku, která je největší továrnou na výrobu pitné vody v regionu, opouští 650 litrů vody. To je o 150 litrů za vteřinu víc než odpovídá průměrné celoroční produkci.
„Sucho už se zřejmě začíná projevovat i na spotřebě. Pro nás je ale klíčové, že vodárenská soustava je stabilní a téměř 200 měst a obcí, do nichž dodáváme vodu, s ní nemá žádné problémy a nemusí kvůli jejímu nedostatku nuceně omezovat odběry,“ říká Antonín Princ, ředitel Jihočeského vodárenského svazu (JVS). Ten soustavu měřící přes 550 kilometrů vlastní a provozuje. Na ní je napojeno zhruba 400 tisíc Jihočechů, tedy více než polovina populace kraje.
„Už v horkých týdnech na přelomu května a června jsme vyráběli i přes 600 litrů vody za vteřinu. Výrobu pitné vody lze kdykoliv zvýšit až na více než dvojnásobek. Kapacity máme a ve vodárenské nádrži Římov je stále přes 28 milionů kubíků vody, tedy dostatek,“ říká František Rytíř, provozní náměstek JVS.
Vodohospodáři ji čerpají z dolní části přehrady, kde má teplotu osm stupňů Celsia, což pak usnadňuje i její úpravu, aby odpovídala normě pro pitnou vodu. Na kvalitě je znát i předloni dokončený třetí stupeň čistění přes filtry s aktivním uhlím. Do něho svaz investoval přes čtvrt miliardy korun a doplnil jím do té doby dvoustupňový systém.
Podle Antonína Prince ale není důvod k absolutnímu klidu, neboť dlouhodobé prognózy počasí nejsou pro Česko příznivé a je třeba počítat se suchem a vyššími teplotami. „Pro nás to znamená přemýšlet, jak udělat jihočeskou vodárenskou soustavu ještě odolnější a bezpečnější. Stejně ale musí jednat i stát. Musí mít jasnou vizi a programy, jak vodní hospodářství v zemi rozvíjet a podporovat,“ dodal ředitel.
Jihočeský vodárenský svaz je sdružením měst a obcí a existuje už 25 let. Během této doby se počet členských obcí zvýšil ze 168 na současných 263 a svaz do budování a zlepšování vodohospodářské infrastruktury vložil 3,3 miliardy korun.
