Vznik vodárenské soustavy se datuje do let 1974–1981, kdy byla vybudována vodárenská nádrž Římov s maximálním objemem 30 milionů metrů krychlových vody a úpravna vody Plav s kapacitou 1400 litrů za vteřinu pitné vody. Předcházel tomu postupný rozvoj města České Budějovice a jihočeského regionu, který narážel na nedostatek kvalitní pitné vody. To bylo impulsem pro realizaci záměru centrálního zdroje pitné pro celé jižní Čechy.

Ani vrcholící tropické dny kvalitu a množství pitné vody, dodávané do jihočeských domácností a firem z Vodárenské soustavy jižní Čechy, nijak nepoznamenaly. I když už druhý den každou vteřinou Úpravnu vody Plav na Českobudějovicku, která je největší továrnou na výrobu pitné vody v regionu, opouští 650 litrů vody. To je o 150 litrů za vteřinu víc než odpovídá průměrné celoroční produkci.

Při povodních v srpnu 2002 tekla Nežárka, tehdy už spojená se stejně vylitou Lužnicí, jen sedm centimetrů pod mostní konstrukcí, po níž ve Veselí nad Lužnicí vodárenské potrubí vede dál do Tábora. Nyní zde Jihočeský vodárenský svaz (JVS) dokončuje projekt, který potrubí o metrovém průměru svedl z mostu pod koryto řeky Nežárky. Práce zhruba na stometrovém úseku vyjdou na téměř 14 milionů korun. JVS opravuje i na dalších místech.

Jihočeský vodárenský svaz, který je vlastníkem a provozovatelem vodárenské soustavy v Jihočeském kraji, letos investuje do nových technologií na úpravně vody Plav částku 320 milionů korun. Zásobováno je z ní na 380 tisíc obyvatel včetně krajského města.