Nová zonace NP Šumava navrhuje 27 procent bezzásahové plochy

Návrh počítá s rozlišením území do čtyř zón, dosud jsou tři. Mění se i jejich názvosloví. Zóna s nejpřísnějším režimem se jmenuje zóna přírodní. Následuje zóna přírodě blízká, která bude zabírat rovněž 27 procent území, na kterých se bude také zasahovat minimálně. Dalších téměř 45 procent plochy bude v režimu zóny soustředěné péče, kde se bude mimo jiné smět těžit dřevo. Poslední zóna s nejmírnějším režimem pro ochranu přírody se nazývá kulturní krajinou a jde především o osídlená místa.

Bezzásahové území z velké části spojuje jádrovou oblast Šumavy v rozmezí od Kvildy na Prachaticku, přes Modravu po Prášily na Klatovsku. "Odbornou přípravu návrhu zonace národního parku jsme dokončili loni v prosinci. Nebyla to práce nijak jednoduchá, neboť pro většinu území národního parku bylo nutné provést zcela nové vyhodnocení aktuální míry a rozsahu pozměnění ekosystémů. Následně jsme museli tyto podklady přetavit na pokud možno velké a kompaktní segmenty krajiny, ve kterých převažují příslušné zóně odpovídající hodnoty přírodních či kulturních společenstev," řekl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.

Nyní se může k návrhu vyjádřit veřejnost nebo zástupci šumavských obcí. Zonaci pak na začátku dubna opět projedná rada národního parku. "Následně pošleme zonaci na ministerstvo životního prostředí ke standardnímu meziresortnímu připomínkování a následnému schválení a vydání vyhlášky o nové zonaci," uvedl Hubený. Návrh určí charakter území na následujících 15 let. Počítá i s tím, že od roku 2034 se bezzásahové území může rozšířit o dalších 27 procent, které by nyní měly být v zóně přírodě blízké.