Budějcké recidivistce Máně se z vězení nechce. Životu venku nerozumím, říká

„Sedím po devětatřicáté. A odsezeno mám třicet let. Od roku 1992 jsem byla nejdýl venku čtyři měsíce,“ popsala Máňa pro TV Nova v pořadu Holky pod zámkem. Na svobodě se jí nelíbí. „Já tomu světu venku nerozumím. Nechápu lidi. Kam se všichni ženou, za čím se ženou, stejně všichni umřou a všechno tu nechají,“ říká.

Na svobodě Máňa nikdy dlouho nezůstane. Už totiž přesně ví, co musí udělat proto, aby se do vězení vrátila. „Teď jsem byla dva dny v Budějovicích. Byla jsem v obchodě a číhala jsem, až tam namačkají ty kódy. Zavolala jsem soudci, přijel i můj advokát. Přijeli všichni dobrý lidi, hostinský z Budějc. Celou noc jsem jim dávala věci. Říkala jsem jim, ať to berou po celých věšácích. A já jsem byla prodavačka, která jim za slůvko „Děkuju Máňo!“ dala celej život. Počkala jsem ještě na tu vedoucí ráno a řekla jsem jí, že má vyprodáno,“ popisuje jeden ze svých posledních „kousků“.

„Já tam chtěla zůstat“

Amnestie bývalého prezidenta Václava Klause v roce 2013 se dotkla i Máni. Byla ale pravděpodobně jedinou osobou, která při opouštění věznice brečela. „Já jsem tam chtěla zůstat. Já jsem sem vůbec nechtěla. Nebudu mít nic," řekla tehdy Lavičková pro Českou televizi.

Marie Lavičková se narodila v roce 1968 na Českokrumlovsku. Pochází z vážené rodiny. Její otec byl lékař. Má tři bratry. O Máně natočila dokument režisérka Marie Sommerová.