PRŮZKUM: Kladně hodnotí svou životní úroveň nejméně lidí za tři roky

Od března 2016 až do nynějška většinou tvořili Češi s pozitivním pohledem na svou životní úroveň mírnou nadpoloviční většinu společnosti. Několikrát se v posledních letech dostal podíl lidí, kteří označili svou životní úroveň za dobrou, až na 56 procent. Naposledy to bylo letos v říjnu. Za jediný měsíc se pak ale podíl pozitivních odpovědí propadl o sedm procentních bodů.

V listopadu pak oproti říjnovému průzkumu přibylo negativních i neutrálních hodnocení životní úrovně. Podíl Čechů, kteří považují životní úroveň své domácnosti za špatnou, vzrostl z říjnových deseti procent na 13 procent. Neutrálních hodnocení přibylo o čtyři procentní body na 38 procent.

Podobný byl vývoj také u hodnocení ekonomické situace v zemi. V říjnu označilo hospodářskou situaci za dobrou 52 procent Čechů, což je zatím nejvyšší podíl kladných odpovědí od doby, kdy CVVM začalo průzkum provádět. V listopadu ale klesl podíl pozitivních hodnocení na 46 procent. Menší byl naposledy letos v květnu. Podíl negativních hodnocení ekonomické situace stoupl z říjnových 12 procent na 16 procent a podíl neutrálních hodnocení z 35 na 37 procent.

Hodnocení životní úrovně domácnosti je lepší hlavně u lidí ve věku mezi 30 a 44 lety, lidí s vysokoškolským vzděláním nebo s maturitou a také u obyvatel větších měst. Podle politické orientace jsou spokojenější spíše lidé přiklánějící se k pravici.

Spokojenost s ekonomickou situací v Česku roste spolu s výší příjmu a vzdělání. Optimističtější jsou také třeba obyvatelé Prahy a Plzeňského, Jihomoravského nebo Zlínského kraje či lidé hlásící se v politice k pravému středu.

Průzkum provádělo CVVM od 2. do 15. listopadu. Zúčastnilo se ho 1015 obyvatel Česka ve věku nad 15 let.