Podchod u nádraží oživily graffiti. Je to jen začátek, věří z Budějovického Majálesu
Letošní ročník Budějovického Majálesu už je nenávratně pryč. I přesto po něm ale zůstane minimálně jedna nesmazatelná stopa. V rámci programu si umělci z jižních Čech vzali do parády podchod u vlakového nádraží. Díky tomu se dříve pochmurný prostor proměnil v galerii moderního umění.
Pustit se do podchodu u vlakového nádraží bylo pro organizátory jasnou volbou. „O tomto prostoru jsme uvažovali už dlouho, vzhledem k jeho industriální povaze. Dříve byl pod správou obchodního centra Mercury. Po dlouhé době přešla správa prostoru na město, které nám umožnilo podchod oživit,“ vysvětluje prvotní nápad hlavní dramaturg festivalu Lucie Mačí.
Během Majálesu se tak podchod proměnil v „galerii“ street artu. Teď tady místo prázdných stěn najdeme veselé barevné motivy, abstraktní umění nebo například obraz želvy volající o pomoc. Tu má na svědomí budějcký umělec Vladimír Horváth. Na obrazu pracoval zhruba dva týdny unikátní metodou 3D malby.
„Želva má cestou na vlak a do nákupáku lidem připomenout dopady našich nákupních rozhodnutí. Chci říct, že není nutné se úplně stranit plastu, jen se uskromnit a vybrat si z více možností. Z mého úhlu pohledu je právě tohle vhodná cesta,“ vysvětluje a připomíná: „Navazuje na projekt LOVE z roku 2018. Vzpomeň, krokodýl a čtyři želvy z Mlýnské stoky. Tyto želvy teď plavou na slepém rameni u Železné panny, kam se na ně můžete přijít podívat,“ vysvětluje umělec.
Na stěně vedoucí do podzemního parkoviště se podíleli tři writeři, kteří jsou neopomenutelnou součástí české graffiti scény. „Nemají rádi jmenování, nicméně, kdo hledá, ten na stěně najde. Další části jsou pak projekty jednotlivých umělců. Část prostoru také ztvárnili letošní účastníci soutěže o titul majálesového krále. Zkrátka je to stopa letošního COVID ročníku Budějovického Majálesu. Jedna část je zpracována i UV barvami, které pod zářivkou vytváří krásný efekt,“ doplňuje Lucie Mačí.
Sedm umělců, osm dní
Na podchodu se pracovalo po celý týden, kdy festival probíhal. Zapojilo se celkem sedm umělců, kteří dostali od organizátorů volnou ruku. „Samozřejmě jsme při podávání záměru pracovali s návrhy jednotlivých umělců nicméně jsme se snažili jim nechat co nejvíce volnou ruku. Je to jedna ze zvláštností celého projektu. Obvykle při zadávání městských zakázek přichází v úvahu pouze přesná realizace projektu. Pokusili jsme se k realizaci přizvat umělce, jež pracují s různými styly street artu. Snažíme se tak veřejnosti ukazovat různé možnosti práce s veřejným prostorem a uměním,“ popsala Mačí.
Takhle se na malbách začalo pracovat na začátku týdne.
Oživené stěny přilákali k vlakovému nádraží mnoho lidí. „Normálně tudy nechodím, ale všimla jsem si na internetu fotek, jak se to tu proměnilo, a chtěla jsem to vidět na vlastní oči. Vypadá to skvělé, vůbec by mi nevadilo, kdyby se to objevilo na všech podobných místech,“ popsala Markéta Zimková.
S výsledkem je spokojená i organizátorka celé akce. „Podle mě je tohle jen začátek. Naše město je krásné a má mnoho možností, jen je občas obtížné je vidět. Někdy trvá dlouho, než člověk o smyslu svého záměru přesvědčí náležité instituce, ale tyhle krůčky nám otevírají cestu k proměně našeho města v živoucí kulturní organismus,“ uzavírá Lucie Mačí, která dodává, že práce ještě nejsou u konce. Díky povolení města se může prostor měnit až do konce června.
