Budějce usilují o kandidaturu na Evropské hlavní město kultury

„Kandidatura na Evropské hlavní město kultury je pro nás velkou příležitostí. Ze zkušenosti z dalších kandidátských měst víme, že už samotná příprava přihlášky má velice pozitivní efekt. Očekávám, že se stane důležitým podkladem pro koncepční změny v kultuře a v cestovním ruchu bez ohledu na zisk titulu. Rozhodně je to tedy příležitost k rozvíření vod a impuls k rozsáhlejším změnám,“ uvedl náměstek českobudějovického primátora Juraj Thoma (hnutí Občané pro Budějovice).

Spolek Budějovice 2028 tvoří lidé, kteří pomáhali Plzni s úspěšnou kandidaturou na Evropské hlavní město kultury v roce 2015. „Jsem rád, že se podařilo sestavit tým odborníků, kteří pocházejí z našeho města a zároveň mají cenné zkušenosti z dalších kandidátských měst a relevantních projektů. Je vidět, že Budějovice mají co nabídnout,“ uvedl českobudějovický primátor Jiří Svoboda (ANO).

Titul Evropské hlavní město kultury je vždy na jeden rok propůjčován Evropskou unií dvěma či více městům z různých evropských států. Vybraná města mají po celý rok možnost představit svůj kulturní život a jeho rozvoj. Pro rok 2028 oznámilo záměr podat přihlášku Brno, Liberec a Broumov. Plzeň v roce 2015 během svého působení jako Evropské hlavní město kultury uspořádala 580 akcí, přivítala 1,2 milionu návštěvníků, kteří zde utratili přes 560 milionů korun.

Podáním kandidatury podle Lukáše Černého ze spolku Budějovice 2028 může město získat i dlouhodobější kulturní strategii. „Tvorba samotné přihlášky je až vrcholem, který v podstatě vyjadřuje připravenost na titul, rámcový kulturní program, rozsah spolupráce s dalšími subjekty, udržitelnost projektu. Podmínkou podání přihlášky je zpracování kulturní strategie, která v Budějovicích dlouhodobě chybí. Ta bude zároveň výstupem, který městu zůstane, a to bez ohledu na úspěch kandidatury,“ uvedl.