Rybáři na jihu Čech získali 13 milionů korun jako náhradu za škody způsobené vydrou říční

„Bohužel ty kompenzace se vztahují na chovné rybníky. Jakmile je ale ryba vysazena do revíru, což je například řeka, nepatří nikomu. Majetkem se stane ve chvíli, kdy ji někdo s povolením uloví. Takže na náhradu škod, které vydra na řece způsobí, nemáme nárok," uvedl jednatel Českého rybářského svazu na jihu Čech Jiří Marek.

Český rybářský svaz na jihu Čech podle něj ročně vysadí do vody ryby za 50 milionů korun. Na řadě míst se jim však vrátí jen zlomek z investovaných peněz. „Třeba na Blanici je situace taková, že když tam půjdete v některých místech po břehu, každých deset metrů uvidíte skluzavku do vody, které vytváří vydry. Z ryb, které tam vysadíme, je proto návratnost na úrovni deseti procent," dodal Marek.

Na konci 80. let minulého století žilo v České republice jen pár jedinců vydry říční, její populace začala narůstat v 90. letech. „Postupně sílila a nyní je vydra prakticky v každé řece v Česku," řekl novinářům Tomáš Bodnár z agentury ochrany přírody a krajiny. Dodal, že není nic výjimečného, pokud lidé vydru spatří i ve velkých městech. Stává se to například i v centru Českých Budějovic, kterými protéká Vltava a Malše. „Vydra nemá přirozeného predátora. Teoreticky by jím mohl být vlk, ale žádná empirická data v tomto ohledu nemáme," uvedl Bodnár.

Vydra je chráněná. Podle odhadů žijí nyní Česku přibližně 4000 vyder říčních. Podle Marka nastává období, které může stav rybí populace na tocích dost ovlivnit. „Pokud zamrznou rybníky, vydry se přesunou v ještě větší míře do řek a tam začne naprostá genocida," uvedl jednatel svazu. Dodal, že vydra nejraději loví třeba pstruhy. Ryby jsou pro ni základním prvkem potravy. „Ale velmi často se stává, že z nich třeba vykousne jen část měkké tkáně nebo vnitřnosti," řekl Marek.