Prohlídky v Kendeho vile budou také s virtuální technologií
V Kendeho vile v Českých Budějovicích by měla vzniknout čítárna, prohlídky by také v budoucnu měla doplnit virtuální technologie. Novinářům to řekl Tomáš Trantina, ředitel jihočeské pobočky Paměti národa, která vilu od loňského roku provozuje. Vila se poprvé veřejnosti otevřela loni v květnu a stala se nejvýznamnější židovskou památkou ve městě, konají se v ní prohlídky a různé další akce.
Lidé o informace o historii vily a jejích majitelích mají zájem. "Až na několik málo výjimek jsou v drtivé většině plné veškeré komentované prohlídky. Je to i možná z toho důvodu, že v Budějovicích v podstatě žádná židovská památka není. Synagoga byla vyhozena do vzduchu v červenci 1942. Novodobý židovský hřbitov vedle areálu Jihotrans je tak zastrčený, že o něm skoro nikdo neví," řekl Trantina.
Ve vile se pořádají besedy, přednášky, koncerty, výstavy nebo workshopy pro děti. Komentované prohlídky pro 20 lidí se konají v úterý, ve čtvrtek a o prázdninách v sobotu. Zájemci si rezervují jednoho ze tří průvodců, každý pojímá prohlídku trochu jinak. Jan Ciglbauer jako historik se zaměřuje na dějiny a dobu protektorátu, Vladimír Musil jako architekt na stavbu v kontextu s ostatními objekty ve městě. "A Milan Binder, budějovický patriot a fotograf tomu dává zase takovou sousedskou linku, jaké vazby byly mezi obyvateli Budějovic," dodal Trantina.
Příští rok na podzim by lidé při prohlídkách mohli využívat virtuální technologii. "Uspěli jsme v grantovém řízení pro Rothschild Foundation, která podporuje virtuální technologii a použití nových médií pro připomínku židovského odkazu. Rádi bychom, aby vznikl digitální scan vily ještě v téhle autentické podobě před rekonstrukcí," řekl Trantina. To návštěvníkům umožní setkat se s jednotlivými časovými obdobími. S projektem začnou letos v září a představit veřejnosti by ho měli o rok později.
Až na několik málo výjimek jsou v drtivé většině plné veškeré komentované prohlídky. Je to i možná z toho důvodu, že v Budějovicích v podstatě žádná židovská památka není. Synagoga byla vyhozena do vzduchu v červenci 1942. Novodobý židovský hřbitov vedle areálu Jihotrans je tak zastrčený, že o něm skoro nikdo neví.
Ve vile by chtěli také příští rok na podzim zřídit čítárnu a zpřístupnit v ní dokumenty, které jihočeská pobočka Paměti národa shromáždila od roku 2019. Zároveň by tu měly být repliky samizdatového časopisu Klepy, který vydávaly děti v letech 1940 až 1941. "Je to velmi unikátní budějovický záznam toho, co si tehdejší židovské děti myslely, jak tvořily, jak s velkým humorem a velkou dávkou kreativity čelily té šílené době, která se na ně valila. Všech 23 čísel je dostupných na on-line archivu Židovského muzea v Praze,“ řekl Trantina. Časopisu by se od letošního října měla věnovat také výstava.
Ve vile se zatím provedly spíše záchranné práce, například odvlhčení základů, kanalizace nebo výměna elektroinstalace. Rekonstrukce se týkala dvou místností, náklady byly zatím zhruba 5,5 milionu Kč. Mnoho věcí ve vile je původních, například dveře, obložení stěn nebo nábytek, který má stylizované zvířecí nohy. Ve vile postavené v roce 1920 několik skupin obyvatel zanechalo svůj otisk. "Různé časové vrstvy, které tady spolu sousedí, nabízejí přímo průlet více než 100 lety života vily,“ dodal Trantina. Například za druhé světové války zde byly dvě nacistické bezpečnostní složky, tajná služba a kriminální policie. Ve sklepě vznikly vazební cely.
Postupné opravy by vilu měly navrátit do původní podoby. Hotovo by mělo být do roku 2028. A to nejen proto, že se České Budějovice stanou Evropským hlavním městem kultury. Osmičkové roky představují ve 20. století zlomové okamžiky v dějinách České republiky, jsou to 1918, 1938, 1948 a 1968, řekl Trantina. "Všechny tyto roky bychom chtěli v Kendeho vile soustavně připomínat celý rok 2028," podotkl.
