Mediální ataky teplárnu poškozují, ohrazuje se její vedení. Jsme prosperující firma, říká
„Současná situace, kdy je teplárna bez dozorčí rady a strhla se kolem ní mediální přestřelka, firmu poškozuje. Překvapeni z toho jsou i některé banky, odběratelé i dodavatelé, kteří ji jinak velmi dobře znají a nepochybují, že to je odpovědně řízená a prosperující firma,“ říká její mluvčí Zdeněk Zuntych.
Mediální ataky, že loňský rok byl proti těm předchozím hodně špatný, teplárna odmítá. Teplá zima a pokles cen elektřiny, vedle tepla další vyráběné a prodávané komodity, postihl totiž celé odvětví. Třeba teplárně v Plzni, stoprocentně vlastněné městem, klesl hrubý zisk na téměř polovinu. A výnosy, přesahující dvě miliardy, pak o 14 procent. Českobudějovické teplárně, s výnosy 866 milionů korun nepoměrně menší, klesly o 13 procent. Tedy podobně.
Při propadu prodejů přesto Teplárna České Budějovice loni při tržbách 781,2 milionu korun vytvořila hrubý zisk 58,6 milionu korun, o 11 milionů víc, než určoval podnikatelský plán. Akcionářům na dividendách vyplatila přes 20 milionů. Co by musely říkat třeba v Táboře, kde teplárna při tržbách 308 milionů měla hrubý zisk 1,6 milionu nebo ve Strakonicích, kde při tržbách 343 milionů činil hrubý zisk 1,7 milionu kourn? Všechny přitom mají jedno společné - spalují hnědé uhlí. Mimochodem: od roku 2000 Teplárna ČB vyplatila statutárnímu městu přes 460 milionů korun na dividendách.
Teplárna ČB se velmi dobře vyrovnala se ztrátou 21 procent (!) odběru tepla, o které navždy přišla s ukončením výroby papíru ve firmě Duropack Bupak v konci roku 2012. Tehdy výnosy dosáhly 1 424 miliardy Kč. Ani potom ale své cíle neměnila. Co ale změnila radikálně, byla vnitřní organizace, technologie, nákup přes veřejné soutěže a e-aukce. Tím ušetřila desítky milionů. Třeba nahrazování zastaralých parovodů moderními horkovody na Pražském předměstí jen v dokončené I. etapě za rok provozu ušetřilo 31 160 GJ tepla a snížilo emise CO2 o 4,3 tuny. Letos se zde dokončí i II. a III. etapa, úspory tedy dál výrazně vzrostou.
Nebýt změn, které schválili akcionáři na valné hromadě v roce 2012 do podoby nové koncepce rozvoje, a kterou nyní v květnu aktualizovali, byla by zřejmě českobudějovická teplárna na úrovni těch, co do radikálních vnitřních změn a úprav technologií, nepustily. „Díky tomu se ceny tepla pro domácnosti a podniky už druhým rokem prakticky neměnily,“ uvedl mluvčí firmy Zdeněk Zuntych. Letos v Českých Budějovicích domácnosti za teplo platí 572,60 Kč/GJ, což město řadí k těm levnějším v zemi. Víc platí zákazníci v Liberci, Brně, Praze a třeba i v Táboře (656,47 Kč) a Strakonicích (649,29 Kč).
A také se podařilo zvládnout náročný proces snížení základního kapitálu, obhájit ho před bankami, dodavateli a věřiteli a zajistit jeho financování. Tím se zvýšil podíl města z 80 na 99,6 procent akcií a skončily tak napjaté vztahy mezi akcionáři.
Teplárně ČB v letech 2011 až 2014 přibylo téměř 47 tisíc gigajoulů nových odběrů. Ty sice nemohly nahradit ztrátu pětiny produkce po likvidaci papírenského stroje v Duropack Bupaku, ale významně stabilizovaly provoz, který má své stálé náklady a technické limity. A noví zákazníci potvrdili, že centrální, dálkové teplo je na trhu stále preferované i v v konkurenci alternativních zdrojů.
Tisková zpráva
