Sportovní psychologie se začíná prosazovat i v konzervativním Česku
Je to v hlavě, zní často z úst sportovců, kteří hodnotí svůj výkon. Zpravidla neúspěch. Ještě častěji se na „hlavy“ svých svěřenců odvolávají trenéři. Ani oni tuto formulaci vesměs neuvádí v souvislosti s oslavami výsledků. Obě varianty jsou časté a neustále se opakují. Efektivním řešením pak může být odborník, sportovní psycholog.
Zatímco v zahraničí je spolupráce s psychology běžnou součástí vrcholového sportu, v české kotlině je zatím spíše výjimkou. Konzervativní čeští sportovní funkcionáři nebývají novinkám v oblasti vědy příliš nakloněni. Přesto se však tento obor začíná výrazněji, i když pomalu, prosazovat i v tuzemských podmínkách.
„Psychika a její ovládání jsou nepopiratelnou a dnes už i nezpochybnitelnou součástí sportu,“ uvedla Nikola Brandová, českobudějovická psycholožka, která patří mezi zhruba čtyři desítky členů Asociaci psychologů sportu. Asociace garantuje, že její členové mají odpovídající vzdělání, absolvují příslušná školení i mezinárodní semináře a sami se ve svém oboru dále vzdělávají.
Doktorandka, absolventka psychologie na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a psychoterapie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, která se věnuje individuální spolupráci se sportovci i práci se sportovními týmy, připomíná, že v zahraničí je práce s psychikou běžnou součástí sportovní přípravy. „Například v týmech nejvyšší soutěže baseballistů v Americe je dnes psycholog součástí téměř u každého mužstva. Statistika říká, že psychologa nemají jen čtyři týmy MLB ze třiceti. Podobné je to i v dalších kolektivních sportech v zámoří,“ poznamenala.
Špičkoví sportovci vyhledávají péči psychologů s jednoznačným cílem a tím je dosažení nejlepších možných výkonů. „Díky spolupráci s psychologem se mohou naučit efektivně kontrolovat své myšlenky a emoce a využívat je ve svůj prospěch. A aby byl trénink psychiky efektivní, měl by být pravidelný, systematický a dlouhodobý,“ konstatovala psycholožka.
U nás je, přes prokazatelné výsledky, existující potenciál sportovní psychologie zatím málo využívaný. „Je obvyklé, že lidé vyhledávají psychologa, až když mají problém. Na rozvoj své osobnosti v době úspěchů ovšem zapomínají. To je chyba. I sportovci mohou na své psychice pracovat v době, kdy se jim daří. A stejně důležité je, aby měli někoho, kdo jim umí poradit ve vypjatých chvílích, před důležitým utkáním nebo v jeho průběhu a podobně,“ zdůraznila Brandová.
Psycholog může pomoci už při přípravě na sezonu. Navíc je přínosné, aby pracoval s celým týmem nejen při utkáních, ale i při tréninku. „Pro mě je to potřebný a nenahraditelný zdroj informací,“ vysvětlila.
Vrcholový sport je úzce spjatý s psychikou, tedy takzvaně „s hlavou“. Všichni to ví. Všichni o tom mluví. Ne všichni však pro svoji „hlavu“ něco udělají. „Součástí sportovního života jsou i neúspěchy a různé nečekané zvraty. „Například přijde zranění a dlouhá léčba, někdy i úplný konec kariéry, což jsou velmi náročné situace. A tady mu také může pomoci sportovní psychologie. Je to obor s velkými možnostmi, které by bylo škoda nevyužít,“ dodala Brandová.
