Čtvrtek 6. 11. 2025 | Svátek má Liběna
Dnes, 12:00
Dva kamarádi, těžké batohy, lyže, padáky a touha po výškách. Zdeněk Brabec a Miroslav Cinádr vyrazili v říjnu do srdce Alp, kde během devíti dnů zdolali sedm čtyřtisícových vrcholů. Cestu mezi Itálií, Švýcarskem a Francií provázely krize, euforie i chvíle, kdy šlo doslova o život.
Dobrodruzi ze skupiny Bivak paragliding trávili pod střechami horských chat, dny ve stínu ledovců. První zastávkou se stal Gran Paradiso (4061 m), jediná čtyřtisícovka ležící celá na území Itálie. Po dvanácti hodinách cesty stanuli pod severní stěnou a rozhodli se pro výstup bez přenocování.
„S východem slunce se stěna rozzáří modře. Žádná slova, jen pohled a práce,“ popisuje Brabec chvíli, kdy se cepín zarýval do ledu. Na vrcholu je vítala socha Panny Marie, symbol úspěchu i pokory.
Z Gran Paradisa zamířili pod Mont Blanc (4808 m), nejvyšší horu Evropy. Italská strana, ledovec Miage a nekonečný pochod v mrazu. První pokus skončil nezdarem, druhý přinesl vytoužený úspěch.
„Vítr sílí, sníh sype do tváře, každý krok bolí. A pak stojíme nahoře,“ vzpomíná Cinádr. Sestup z hory byl náročný. Kvůli větru zůstaly padáky sbalené a velkou část zpáteční cesty museli překonat po svých.
Další část výpravy vedla na Castor (4228 m), Pollux (4092 m) a Breithorny (4164 m), trojici vrcholů na hranici Itálie a Švýcarska. Batohy poctivých pětadvacet kilo, v nich lyže i padáky. Po nocích v chatě Mezzalama a nevyspalých dnech přišel čas na hřebeny. „Castor byl nádherný. Led pevný, vítr ostrý, tělo jelo naplno,“ vypráví Brabec. Pollux přidali ještě ten samý den.
Na vrcholu Roccia Nera (4075 m) se ozval zvuk vrtulníku – záchranáři pátrali po dvojici Italů, kteří se z výstupu nevrátili. „V tu chvíli si člověk uvědomí, že štěstí v horách je tenká hranice,“ říká Cinádr. Nakonec dosáhli i vrcholu Breithornzwillinge (4139 m), poslední ze série. Lavinové podmínky jim už ale nedovolily pokračovat dál.
Místo návratu domů přišlo spontánní rozhodnutí. „Hele, dáme severku Ortleru?“ zaznělo na parkovišti. A tak se dvojice přesunula pod Ortler (3905 m) v Jižním Tyrolsku. Auto se sice porouchalo, ale odhodlání zůstalo.
Vyrazili ve tři ráno. V půlce stěny se sníh začal hýbat a oni výstup raději přerušili. O chvíli později se na trase, kudy šli, utrhla lavina. „Rozhodnutí jít dolů nám možná zachránilo život,“ říká Brabec.
Devět dní, sedm čtyřtisícovek, přes patnáct tisíc nastoupaných výškových metrů. „Dva magoři, co si z nepohody dělají radost,“ smějí se oba. Jejich podzimní výprava ukázala, že i bez fanfár a kamer se dá zažít dobrodružství, které se zapíše do paměti i do srdce.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
