V Reykjavíku porazili Island a vydali se na dlouhou cestu směr jižní Čechy. Česká fotbalové reprezentace do 21 let dorazila o víkendu do Hluboké nad Vltavou, kde se připravuje na klíčové barážové utkání. Postupující si zajistí účast na evropském šampionátu. Den před zápasem poskytl Budějcké Drbně rozhovor kapitán Jan Žambůrek.
Jak náročné pro vás to utkání na Islandu bylo (Česko vyhrálo 2:1, pozn. redakce)? Dlouhá cesta, umělá tráva...
Přesně tak. Ty podmínky nebyly ideální, ale pro oba týmy to bylo stejné. Museli jsme se s tím vypořádat, věděli jsme, o co hrajeme. Hodně náročné bylo to cestování. Myslím, že jsme to zvládli dobře.
Do Česka jste se vraceli hned po utkání. Pár hodin na hotelu a poté směr jižní Čechy.
Když odehrajete celý zápas a pak cestujete takhle daleko hned po utkání, tak to není úplně příjemné. Bohužel to tak je, museli jsme to podstoupit, ale už jsme to dospali. (úsměv)
Dá se říct, že se vracíte domů s ohledem na to, kolik času jste v Českých Budějovicích strávili?
Jojo, bereme to jako takový domov. Máme tady ty nejlepší podmínky. Všichni se k nám chovají pěkně, jsme za to rádi.
Utkání hrajete na Střeleckém ostrově, zázemí máte v Hluboké nad Vltavou, kde jste včera trénovali. Jak moc vám pomáhá, že se vracíte do stejného prostředí? Jste víc v klidu?
Může to tak být. Asi je pro všechny lepší, když máme jedno zázemí, kam se pokaždé vracíme a víme, co od toho čekat. Jsme za to rádi. Lidé tady navíc na naše zápasy chodí. Doufáme, že přijdou i zítra a podpoří nás jako v předchozích zápasech. Jsme tady opravdu moc spokojeni.
Co čekat od Islandu? Jak náročné to první utkání bylo?
Věděli jsme, že je to tým, který hodně pracuje. Čekali jsme, že to bude hodně o soubojích. Oni jsou doma na umělce nepříjemní. S tím vším jsme počítali. Ve finále jsme si s tím poradili, ale ještě není nic hotové. Jsme teprve v poločase.
Vy působíte v dánské nejvyšší soutěži, kde je i řada Islanďanů. Je v jejich výběru do 21 let někdo, s kým se znáte?
Když jsem na ně koukal, všiml jsem si, že je řada z nich v Dánsku. Nikoho z nich si popravdě z dánské ligy nevybavuju. S brankářem (Patrik Gunnarsson, pozn. redakce), který by mohl být v tom výběru, ale posunul se už do A týmu, jsem byl v rodině v Anglii. Žili jsme spolu a teď jsme si před i po zápase napsali. On na utkání koukal. Bylo příjemné, že jsme se po delší době spojili.
Z anglického Brentfordu jste se letos v lednu přesunul do dánského Viborgu. Jak zatím tenhle přestup hodnotíte?
Zatím jsem spokojený. Až čas ukáže, jestli to byl správný krok. Je to hodně o trpělivosti, to je podle mě důležité. Člověk se musí soustředit na své výkony a práci, kterou odvádí.
Jaká je fotbalová kultura v Dánsku?
Zatím to na mě působí skvěle. V Dánsku hodně lidí žije fotbalem. Viborg má kolem 40 tisíc obyvatel a na utkání máme kolem sedmi tisíc diváků, což je skoro zaplněný stadion. To je super.
Vy jste do zahraničí zamířil z akademie Slavie. Považujete to za správné rozhodnutí?
Určitě jsem rád, že jsem ten krok udělal. Nelituju toho. Jsem rád, že jsem měl možnost odejít do zahraničí. Byla to velmi cenná zkušenost, která mi hodně dala. Těch hráčů je ve světě spousta a člověku tohle otevře oči. Slavii samozřejmě dál sleduju, což platí i pro kluky ze Slavie, kteří už hrají v jiných klubech.
Jak moc je to prostředí v Anglii konkurenční?
Ta konkurence je obrovská. Potkáte tam hráče z celého světa. Všichni mají stejný cíl. Pocítil jsem to v B týmu Brentfordu. Každý hráč se chce dostat do A týmu a všichni se o to místo na tréninku rvou. Jak říkám, velmi cenná zkušenost.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
