Druhým nejlepším fotbalovým týmem z Českobudějovicka v minulém ročníku krajského přeboru mužů se stalo mužstvo Roudného. Malšané byli v sezoně 2010/2011 vedeni dvěma trenéry, jelikož Marcela Tomáška vystřídal během zimní pauzy zanedlouho čtyřiačtyřicetiletý Štefan Lovička. Odchovanec slovenských Topoľčan dokázal v průběhu jara posunout exdivizní celek z desátého na šesté místo.
Budějcká Drbna tímto zhodnocením pokračuje v ohlédnutí za předchozí fotbalovou sezonou, kdy má v plánu ještě před začátkem dalšího ročníku postupně vyzpovídat nejzajímavější osobnosti ze všech regionálních týmů hrajících krajský přebor.
Na podzimní část minulé sezony určitě nemůžou roudenští fotbalisté vzpomínat v dobrém, jelikož v šestnácti odehraných zápasech - tedy včetně jarní předehrávky - nasbírali pouhých 20 bodů. Navíc trenér Tomášek bědoval nad zoufalou koncovkou svého mužstva, které se sice trefilo pětadvacetkrát, avšak i tato bilance Malšanům stačila jen na pět výher.
V zimě tedy musel zákonitě přijít nějaký nový impuls, který spočíval ve výměně muže za kormidlem. Marcel Tomášek byl vedením klubu odvolán a jeho místo zaujal bývalý hráč tehdy druholigového Dynama České Budějovice Štefan Lovička. Kádr týmu navíc doznal poměrně zásadních změn. Z několikaměsíčního angažmá v Třeboni se vrátil Milan Šafránek, na hostování z Tábora přišel útočník Ladislav Nekvinda. Citelnou ztrátou pro ambiciózní mužstvo byly odchody Ondřeje Cahyny, Františka Záveského, Josefa Gondeka a zkušeného beka Libora Šolce.
„Chtěli jsme změnit systém hry a začít více kombinovat, kromě toho jsme do kádru zapojili mladé hráče. Dobré výsledky začaly střídat špatné, hlavně v polovině jarní části se nám vůbec nedařilo, když jsme ztratili body s Lažištěm, Veselím a Týnem. Závěr soutěže jsme ale zvládli famózně, když se nám povedlo vyhrát v Milevsku a doma porazit Čížovou. Jaro tedy z mého pohledu hodnotím kladně, jelikož se nám povedlo probojovat se až na šestou příčku, měli jsme dokonce blízko i k pátému místu,“ shrnul svoje myšlenky trenér Roudného Štefan Lovička.
Při třetím jarním kole proti rezervě Písku navíc dostalo mužstvo další ránu, když si při zpracování nahrávky od svého spoluhráče natrhl lýtkový sval na levé noze kapitán a gólmanská jednička týmu Daniel Kerl. „Je to nejstarší a nezkušenější hráč, proto ho mladí respektují. Naše ztráta možná byla zapříčiněna jeho absencí, ale na druhou stranu si říkám, že všechno zlé je pro něco dobré. Příležitost jsme totiž mohli dát dalším třem mladým gólmanům, s nimiž můžeme pro další sezonu počítat. Dan už je teď také v pohodě,“ doplnil kouč Lovička. „Na jaře, když jsem sledoval zápasy jen z lavičky, mě svrběly ruce i nohy, ale bohužel i zranění k fotbalu patří. Díky mojí absenci dostali šanci mladí kluci, a jak s hozenou rukavicí naložili, to každý viděl,“ řekl Budějcké Drbně zkušený brankář Daniel Kerl.
Pokud budeme chtít zhodnotit výkony mužstva v řeči čísel, tak můžeme konstatovat, že k jedenácti výhrám přidali Malšané devět remíz, desetkrát nezískali ani bod. Ani jejich skóre 51 ku 36 nakonec není tak špatné. Nejlepším střelcem Roudného se stal třiadvacetiletý záložník Tomáš Trněný s devíti brankami, v létě však odešel na hostování do Tábora.
Svoje hodnocení přidal také jarní kapitán týmu od Malše a v současnosti druhý nejstarší hráč mančaftu Libor Matoušek: „Sezona byla jako na houpačce. Dokázali jsme hrát dobrý fotbal a bodovat s mužstvy z horní poloviny tabulky, ale nezvládali jsme utkání proti papírově slabším soupeřům. V podzimní i jarní části jsme si tedy prošli několika výkonnostními vzestupy a pády. Odehráli jsme dobře sérii utkání, pak přišel několikazápasový propad a zase jsme se zvedali. Nicméně s konečným šestým místem můžeme být jakž takž spokojeni. V průběhu roku to však vypadalo hrozivěji. Chvilkami jsme byli i na desátém místě, kam Roudné rozhodně nepatří!“
Po skončení sezony 2010/2011 se kromě zmíněného angažmá Tomáše Trněného v Táboře kádr A týmu Roudného zásadně změnil. Do Rakouska odešli Ladislav Nekvinda, Jaroslav Holý, Jan Tůma i Michael Šulc, dres Třeboně bude opět oblékat Milan Šafránek a na Hlubokou zamířil po skončení hostování z Dynama Marek Pomeje. Z příchodů můžeme zmínit například hostování táborského Miroslava Kučery.
Zbytek kádru, když pomineme Kerla, Matouška a Píšu, nyní tvoří hráči, kterým je maximálně 20 let. „Během roku jsme kompletně změnili kádr. Lidé tvrdí, že jsme jak mateřská školka, já náš tým nazývám juniorkou. Můžu ale říct, že s výkony, výsledky a nasazením tohoto mladého kolektivu jsem velmi spokojen jak v zápasech, tak i celé letní přípravě. Elán a kvalita mužstvu nechybí, důležitá bude především aklimatizace mladých hráčů na dospělý fotbal. Rádi bychom se umístili v horní polovině tabulky,“ pochvaloval si svůj velmi perspektivní tým Štefan Lovička a doplnil: „Pořád ale hledáme nějakého zkušeného hráče, protože kluci potřebují staršího chlapa, jenž dokáže mužstvo v těžkých situacích zvednout.“
V jarním rozhovoru s Budějckou Drbnou ostřílený gólman Daniel Kerl avizoval, že na konci kalendářního roku 2011 pověsí brankářské rukavice na hřebík. Změnil od té doby svůj názor? „Co bude na jaře, to se ještě uvidí. Myslím si, že chytat nebudu, ale vzhledem k tomu, že náš mladý kádr šlape jako hodinky, kluci si zatím ještě neosvojili hvězdné manýry některých rádoby hvězd a spolupráce s nimi mě velmi baví, definitivní rozhodnutí to není,“ netají se Kerl svojí chutí do fotbalu a jedním dechem dodává: „Důležité je i to, jak na tom budou ostatní gólmani. Až některý z nich dozraje tak, aby se popral o místo prvního brankáře, bude se mi končit s daleko lehčím srdcem, protože budu vědět, že mám za sebe náhradu, která je pro mančaft platná.“
Při odpovědi na otázku, s jakými ambicemi bude Roudné vstupovat do sezony 2011/2012, se oba zkušení hráči mužstva z Českobudějovicka víceméně shodli:„Předpovídat naše účinkování v následující sezoně je velmi těžké, jelikož krajský přebor se hodně změnil. Paradoxně by nám možná mohlo vyhovovat hrát venku. Mladíci by nemuseli být tolik pod tlakem. V domácím prostředí totiž můžou více podléhat nervozitě. Teď probíhá příprava a hraje se vlastně o kýbl s nudlemi. Až přijdou ostré zápasy, tak teprve poznají rozdíl mezi dorosteneckým a mužským fotbalem. Přeji si, abychom skončili v horní polovině tabulky a aby mladí kluci nasbírali zkušenosti, které pak prodají v dalších sezonách. Bez dřiny, maximálního nasazení a disciplíny to však nepůjde,“ ví stoper Roudného Libor Matoušek, kterého doplnil Daniel Kerl. „Těžko můžeme říct, jak na tom budeme. Myslím si ale, že když budeme plnit pokyny, které máme, a odehrajeme soutěž tak, jako přípravné zápasy, určitě se neztratíme. Může ale přijít deka a pak už bude záležet jenom na tom, jak rychle se z toho kluci dostanou. U mladíků je to vždycky otázka psychiky.“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
