Jan Piskáček po gólu přes celé hřiště: Machy je kamarád, hned jsem se mu omluvil

Prožil jste první návrat na led O2 areny po osmi sezónách, po které jste hájil barvy právě našeho nedělního soupeře. Jak jste to prožíval?
Měl jsem trochu smíšené pocity. Příjemné, ale i takové zvláštní, divné. Zažil jsem tam spoustu dobrých let a mám tam spoustu kamarádů. Člověk na to nemůže moc myslet, jakmile se začne hrát, už se to trochu vymaže a je to dobré.

Motivoval jste před zápasem nějak tým proti svému bývalému zaměstnavateli?
V kabině se proti bývalým týmům vypisují nějaké prémie do kasy. Něco to tedy bude po dnešku stát, ale jsou to peníze pro nás. Pořídí se z toho nějaká svačina nebo posezónní akce. Rád to dám.

A podělí se vás tentokrát víc, co říkáte vzpouře "exsparťanů", kdy jste se trefil nejen vy, ale i Lukáš Pech a Zdeněk Doležal?
To se někdy tak stane, asi je to náhoda. Ale po dnešku si kasa opravdu něco vydělala.

Ještě, než se budeme věnovat vašemu kurióznímu gólu - vzpomenete si na svou poslední branku a kdy to bylo? Čekal jste na ni dost dlouho...
To vůbec netuším, já nějaké góly a asistence neřeším, ani si to moc nepamatuji.

Tak je to na mně, bylo to 29. ledna 2020 rovněž v O2 areně. Ale ten dnešní gól si asi pamatovat budete, ne?
(smích) No, tenhle asi jo. Protože tohle jestli se stane jednou za život, tak i to si myslím, že je až moc. Ale dal jsem ho svému kamarádovi, kterého na druhou stranu lituju, protože takhle inkasovat není příjemné. Mám ho rád, jsme kamarádi, neměl to poté jednoduché.

Stihl jste si s brankářem Machovským o tom momentu po zápase popovídat, nebo jste ho raději nechal být?
Hned jsem se mu omluvil. Říkal mi, že to byla hezká rána, že to plachtilo. To byla jediná slova, co jsme si řekli.

Mířil jste cíleně na bránu, nebo to bylo spíš o tom odpálit puk v oslabení co nejdál?
Měli jsme v zápase už spoustu oslabení, myšlenka v takovou chvíli je vyhodit to prostě pryč. Ale já tam měl trochu času, tak jsem si řekl, zkusím to na bránu a uvidíme, co z toho bude. A dopadlo to takhle.

Sledoval jste letící puk?
Já ho právě viděl celou dobu, viděl jsem, jak se točí a bere takovou trochu divnou dráhu. Nedoufal jsem, že z toho bude gól, ale na puk jsem koukal a on nakonec skončil v bráně.

Tak to teď takhle asi budete zkoušet častěji, ne? Máme se těšit na vaši střelbu z našeho obranného pásma?
(úsměv) To rozhodně nemám v plánu, že bych z dálky cíleně střílel na bránu a snažil se dát gól. Ne, za mě je důležité hlavně to, že jsme dostali jen jeden gól, hned v první třetině krátce po oslabení, ale že jinak jsme oslabení hráli dobře, protože jsme jich hráli spoustu. A že z toho bylo vítězství, pak je vše o to cennější.

Říkáte, že své branky nijak neprožíváte?
Když nějaké góly přijdou, budu rád. Není to o tom, že bych z nich pak byl smutný (úsměv). Ale rozhodně to nevyhledávám, já tu nejsem od toho, abych bořil rekordy v bodech, ale abych dělal dobře svoji práci a abych byl platný pro tým. Za mě jsou to oslabení, hrát dobře v defenzivě. A co je navíc, tak samozřejmě potěší.

Co říkáte úspěchu vašeho dlouholetého parťáka Lukáše Pecha, který si vystřílel místo v Klubu střelců za 250 branek v extralize a reprezentaci?
Blahopřál jsem mu hned na střídačce. Tolik gólů a co vše dokázal, to se nepoštěstí každému. Jsme dobří kamarádi, já mám za něj hroznou radost, že už má tu metu za sebou, že teď už půjde jenom do plusu a bude přidávat další a další góly. A já mu to moc přeji.

Máme za sebou 40. kolo, tak už můžete i trochu hodnotit, jak se vám líbí v novém, motoráckém angažmá?
Jsme v Budějovicích s celou rodinou, vůbec poprvé jsme zažívali stěhování. Zařizování před sezónou tak nebylo jednoduché, bylo to trochu hektické období, mělo to nějaké své úskalí. Ale nakonec myslím, že jsme se tu už usadili, město je krásné, fanoušků chodí spousta. Tedy když můžou. A pro to my to hrajeme, pro tu atmosféru, zážitky ze zápasů. Já už si jen přeju, aby diváci mohli přijít opět v plném počtu. Je pak radost vidět, jak jsou šťastní po našich výhrách, jak si to s námi užívají.