Prezident českobudějovického Motor a bývalý brankář Roman Turek byl oficiálně uveden do Síně slávy českého hokeje. Stalo se tak před utkáním národního týmu s Finskem v rámci Euro Hockey Tour se v pražské O2 aréně. Kromě domácího hokeje a národního týmu má za sebou Turek úspěšné starty v americké NHL.
Roman Turek se narodil 21. května 1970 ve Strakonicích. O svých mimořádných schopnostech přesvědčoval od útlého věku, vytáhlý gólman se stal oporou dorosteneckých a juniorských reprezentací. Na světovém šampionátu do osmnácti let, který se konal v Olomouci, dokonce vychytal Československu první místo. Absolutním paradoxem v Turkově kariéře je fakt, že si odbyl dříve debut v národním týmu, než v československé nejvyšší soutěži. Poprvé oblékl dres se lvíčkem na prsou 11. dubna 1990 v přátelském utkání proti Kanadě, až na podzim nastoupil do ligového střetnutí za českobudějovický Motor.
Do NHL byl vybrán při draftu v roce 1990 týmem Minnesota North Stars. I nadále však působil v domácích soutěžích. Ve své první sezóně nastoupil k šestadvaceti zápasům. K oporám českobudějovického celku Turek patřil ještě dvě sezony, v roce 1994 se stal vítězem XXVI. ročníku Zlaté hokejky. V létě roku 1995 se rozhodl pro změnu. Zlákala jej velmi lukrativní nabídka německého Norimberku.
Sezóna pro něj skončila parádně. Z pozice prvního brankáře vyrazil v dubnu 1996 na světový šampionát do Vídně a výrazným způsobem pomohl České republice k zisku mistrovské trofeje. O dva měsíce později už měl podepsaný kontrakt v NHL a coby nová posila Dallasu Stars se zúčastnil Světového poháru. A stal se obětním beránkem děsivého debaklu národního týmu. Češi tehdy nevyhráli ani jeden zápas a na ledě podceňovaného Německa utrpěli neuvěřitelný příděl 1:7. Turek se už od té doby do reprezentace nepodíval. Stejně jako Petr Bříza, Bobby Holík, Radek Bonk či Stanislav Neckář.
Za Dallas odchytal Turek tři sezony, v nichž většinu času kryl záda Edu Belfourovi. Výborně sestavená brankářská dvojice dovedla Dallas v roce 1999 k zisku slavného Stanley Cupu, společně vyhráli William Jennings Trophy pro brankáře s nejnižším průměrem gólů na zápas. Po vypršení kontraktu Turkovi smlouvu nabídl tým St. Louis Blues, kde strakonický rodák vydržel dva roky. Osudným se mu však stalo to, že našlapaný tým nedokázal ani v jednom ročníku přejít semifinále Západní konference.
Proto se opět stěhoval. Na další tři roky se zabydlel v Calgary a v červnu roku 2004 nechybělo mnoho, aby se podruhé v kariéře radoval ze zisku Stanley Cupu. Nad síly kanadského celku však byla Tampa Bay Lightning, která v sérii zvítězila až v sedmém utkání.
Úvahám o pokračování kariéry v zámoří učinila přítrž neshoda mezi majiteli klubů NHL a zástupci hráčské asociace NHLPA. Turek odehrál kompletní sezonu 2004/2005 na jihu Čech a pomohl svému mateřskému klubu k návratu mezi tuzemskou hokejovou elitu. K 1. červnu 2005 rozvázal kontrakt v Calgary a podepsal smlouvu v Českých Budějovicích. A zažil další vynikající rok. České Budějovice se pouhých dvanáct měsíců po postupu do extraligy probojovaly do play-off, kde si v prvním kole poradily s vítězem základní části z Liberce. Turek odchytal výtečné play-off a kouč Alois Hadamczik moc stál o to, aby jel z pozice prvního gólmana na světový šampionát do Lotyšska. Marně. V pětatřiceti letech už Turek reprezentační pozvánku odmítl.
Soustředil se na sezonu 2006/2007, ve které nakonec českobudějovický tým opět dovedl mezi čtyři nejlepší celky extraligy. I rok na to Turek předváděl výborné výkony a v play-off měl úspěšnost zákroků téměř 95 procent. Nestačilo to, Jihočeši opět opustili vyřazovací část v semifinále. Poslední sezónou Romana Turka v kariéře byl ročník 2009/2010. Na prahu čtyřicítky v něm odchytal 38 zápasů, v předkole play-off tým nestačil na Liberec. Roman Turek pak před startem další sezóny oznámil nečekané: konec hráčské kariéry. Přehodnotil totiž své dřívější rozhodnutí – původně byl připraven odchytat ještě jeden rok. Od léta roku 2012 působil Turek v jihočeské metropoli jako trenér brankářů, když svým nástupcům předával poznatky nasbírané za svou bezesporu bohatou a úspěšnou kariéru. V nově zrozeném českobudějovickém Motoru působí od léta 2013, tedy již desátým rokem, jako prezident klubu.
