Osmadvacetiletý bývalý jihočeský atlet David Bujnovský, který v současnosti dokončuje v Praze doktorské studium a hraje fotbal v zahraničí, vyhrál 16. ročník borovanského Silvestrovského běhu. V rozhovoru pro Budějckou Drbnu vypráví nejen o běhu, ale i o svém pendlování.
Uplynulý běh v roce 2017 jste vyhrál suverénním způsobem. Ve své kategorii jste porazil druhého o více jak dvě minuty. Zhodnoťte závod z vašeho pohledu. Jak probíhal?
Možná to vypadalo jako suverénní vítězství pro mě, ale věřte, že jsem se celkem dost natrápil. Vyhrál jsem s celkem velikým odstupem, ale vnitřně jsem závodil sám se sebou. Chtěl jsem běžet rychleji, ale hlava mě nějak nepustila. Už jsem na sebe nějak hodnější než dříve.
V celkovém prvenství ze všech kategorií vás podle výsledků mohl ohrozit jen Vít Malík, který doběhl 57 sekund za vámi. Kdy jste se od něj dokázal utrhnout a běžet sólo závod?
Popravdě jsem moc nekoukal na ostatní běžce. Hned od startu jsem se snažil běžet svůj vlastní závod a nikým se nerozptylovat. Asi kilometr po startu jsem se koukl přes rameno a viděl Víťu, který byl za mnou na druhém místě s celkem velkým odstupem. V ten moment jsem si řekl, že bych měl vyhrát, pokud mi úplně nedojdou síly.
Trať byla relativně dost členitá. Vyhovuje vám kopcovitý terén nebo máte raději rovinaté trasy?
Když jsem ještě dělal atletiku, tak jsem měl kopcovitý terén rád, jelikož se tam vždy rozhodovaly závody. Nyní za kopce moc vděčný nejsem, jelikož nemám tolik natrénováno.
Ze sedmi účastí jste kromě jednoho běhu, který jste absolvoval jako čestný běžec, vyhrál všech šest závodů. Vzpomenete si, který byl pro vás nejtěžší?
Všechny závody byly pro mě těžké. Snažím se k tomu přistupovat s určitou vážností a dát do toho, co je aktuálně ve mně. Poslední dobou ale na sobě pociťuji, že se už méně a méně dokážu kousnout, což mě celkem trápí.
Dříve jste běhal závodně, ale nyní se věnujete už jen fotbalu. Kde, za jaký tým a jakou soutěž?
Ano, už asi 10 let je fotbal na prvním místě a běhání využívám jako výbornou přípravu právě pro fotbal. Nyní hraju v Rakousku v menší vesnici, která se jmenuje St. Martin. Soutěž se jmenuje Gebietsliga, což odpovídá asi našemu krajskému přeboru.
Váš životopis je obecně dost pestrý. Kromě fotbalu pracujete v Praze na FTVS a testujete i profesionální fotbalisty. Můžete říct z tohoto prostředí nějakou perličku?
Posledním rokem dělám doktorát na FTVS, kde působím v Laboratoři sportovní motoriky. Nyní mám v laboratoři i úvazek, což mi umožňuje přístup k profesionálním sportovcům, především fotbalistům. Naše pracovní prostředí je specifické především tím, že například jeden den pracuji s hráči AC Sparta Praha a druhý den koukám na ně v televizi. Jinak o perličky se spíše postarají kolegové, kteří jsou fotbalem nepolíbení a ptají se například Davida Lafaty: „Vy jste kdo?“
Kam budou směřovat vaše další kroky? Chcete zůstat v Praze?
Tak určitě bych chtěl zůstat ve sportovním prostředí. Jako aktivně hrající, tak i jako trenér či diagnostik. Kde zůstanu, bude záležet především na pracovní nabídce a také na mojí rodině, protože čekáme přírůstek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
