Sungat Khairzhan: Kazach, který studuje v Budějovicích a vyhrál v Africe

Jak se rodilý Kazach dostane na VŠTE?
Pocházím z Astany, hlavního města Kazachstánu, kde jsem skončil lyceum číslo 15 a rozhodl se jít studovat vysokou školu do České republiky. Získal jsem víza, absolvoval v Brně jazykovou školu a pak se přihlásil na VŠTE. Dostal jsem tip od kamaráda, který zde studoval a nelituji. Škola je fakt super.

Studujete v českém programu. Jak vám čeština jde?
Myslím, že mám stále co zlepšovat. Čeština je těžká a nemyslím si, že ji už dobře ovládám. Ale snažím se.

Proč právě obor Podniková ekonomika?
Jednou bych chtěl podnikat. Věřím, že dobré znalostí ekonomiky mi mohou v budoucnu pomoci orientovat se v jakékoliv oblasti hospodářství.

Co vás baví? Čemu byste se chtěl věnovat?
Baví mě všechny předměty, ale nejvíc asi podnikové řízení. Jednou bych chtěl být dobrým vrcholovým manažerem, a i proto je mi tento předmět hodně blízký.

Jak zvládáte školu a sport?
Oboje zvládnout mi paradoxně usnadnila on-line výuka, která v čase pandemie nemoci covid-19 nahradila běžnou docházku do školy. Měl jsem pocit, že si lépe organizuji čas a lépe zvládám školu i tréninky. Prostě jsem si vzal notebook kamkoliv sebou a škola byla pořád se mnou.

Jak dlouho se už věnujete bojovým sportům? Co vás na tom baví?
Je to adrenalin. Člověk musí být odvážný, počítat s tím, že rány nejen rozdá, ale také dostane. Dělám MMA zhruba šest let, ale sportuji od dětství. V MMA brzy zjistíte, že nestačí jen technika a odvaha, ale musíte být v hlavě vždy o dva, tři kroky napřed a snažit se předvídat. Já to beru jako hru, proto mě to hrozně baví.

Jako zástupce českobudějovického týmu Gladiators gym jste v polovině května vyhrál amatérskou část otevřeného mistrovství Africa MMA Open Championship. Byl to váš dosavadní největší úspěch?
Zřejmě ano. Tak daleko od domova, na velké akci. Ale hlavně mě těšilo, že jsem udělal radost trenérovi Michalu Novákovi, který se mi hodně věnuje, a českým kamarádům z Gladiators Gym, kde trávím nejvíc volného času.

Jak komplikovaná k němu byla cesta?
Šlo o amatérskou část turnaje a cesta nebyla nijak trnitá. K titulu vedl ve váze do 70 kilogramů jeden zápas. Měl jsem velkou podporu týmu a věděl jsem, že soupeř Montier Fowou Souleman umí bojovat v postoji, je silný a ovládá kick box. Proto jsem ho musel hodit na zem. Tam jsem měl naštěstí navrch.

Na galavečeru jste byl jedním ze čtyř zástupců České republiky. Cítil jste se v té chvíli víc Kazachem nebo Čechem?
Půl na půl, Kazachem i Čechem, ale byl jsem tam jediný, kdo měl kazašskou vlajku. Nechtěl jsem prohrát a ukázat, že v Kazachstánu a v Česku jsou dobří bojovnici.

Bojovalo se v kamerunské metropoli Youandé. Bylo znát, že patronem akce je místní rodák a král těžké váhy UFC Francis Ngannou?
Přesně tak. I díky němu je MMA v Kamerunu velmi populární. Čekal jsem, že tam budou dobří soupeři, a to mi dávalo smysl se turnaje zúčastnit.

Jaké máte sportovní ambice?
Láká mě být šampionem UFC. Zatím je to takový klukovský sen, ale uvidíme. V každém případě bojové umění je krásný sport.

Co vás nyní čeká ve škole a ve sportu?
Ve škole teď máme zkouškové období, takže to je jasné. Škole teď věnuji nejvíc času, abych ukončil první ročník. S rozvolňováním opatření proti nemoci covid-19 se rozjíždějí zase různé turnaje po celém Česku. Teď nás čeká Galavečer Fight Night Beroun a na konci července v Praze turnaj I Am Fighter. Tak se těším až zkoušky skončí a bude zase víc času na trénink a přípravu na zápasy