Zmenšování řeší otázku přelidnění kuriózním způsobem. Snímek o Churchillovi k nám dorazil od filmařů z Velké Británie. A zdá se, že ho natočili dobře.

Českobudějovické zastupitelstvo zbavilo čestného občanství prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda a sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina. Stalin získal českobudějovické čestné občanství po osvobození města rudoarmějci, Gottwald v roce 1946. Před hlasováním se o jejich čestném občanství živě a dlouho diskutovalo. Pro odebrání se nakonec vyslovilo 23 z 39 přítomných zastupitelů. Komunisté při hlasování opustili jednací sál.

Listopad. Měsíc, který je navždy zapsán v českých a slovenských dějinách. Někdy trochu slabším písmem, jindy zase silnějším. Je zde ale jeden datum, jehož historie by se měla neustále tesat do kamene. Ano, 17. listopad by měl být dnem, který by nás měl každý rok spojovat. Jenže...

Vláda a prezident ČSR přijali mnichovskou dohodu 30. září 1938. Protože se tak rozhodli bez souhlasu parlamentu, dopustili se protiústavního činu. Zábor českého pohraničí začal hned 1. října 1938 na Šumavě. Český Krumlov, Kaplicko a Novohradsko bylo obsazeno 8. října 1938. Demarkační čára se tak postupně posunovala a podle úmluvy se kilometr od ní nesměly nacházet žádné vojenské jednotky, aby nedošlo ke zbytečným střetům německých a českých vojáků. Přesto k několika dalším tragickým událostem došlo i v jižních Čechách.

Dne 19. září 1938 zástupci Velké Británie a Franci poprvé vyzvali čs. vládu, aby odstoupila Německu pohraniční oblasti s více než 50 % německy mluvícího obyvatelstva. To sice vláda druhý den odmítla, ale po ultimativním zásahu západních velmocí nakonec 21. září 1938 souhlasila.

Ve večerních hodinách 12. září 1938 má Adolf Hitler závěrečný projev na sjezdu NSDAP v Norimberku. Projev je přenášen rozhlasem a je velmi štvavý proti ČSR a prezidentu Benešovi. Hitlerova řeč je signálem k henleinovskému povstání v českém pohraničí. K ozbrojeným střetům, během kterých padne řada českých četníků a policistů, dojde prakticky jen v západočeském pohraničí, ale v ostatních oblastech dochází alespoň k silným demonstracím.

Konspirační teorie... Pro někoho celoživotní vášeň, pro druhého jen snůška nesmyslů. Českobudějovický spisovatel Petr Junek upozorňuje, že se z mnoha konspiračních teorií stal fakt, a proto je třeba k nim přistupovat naprosto vážně. Petr před dvěma lety vydal knihu Stigma Diabolicum, se kterou jezdí přednášet po různých koutech České republiky. Jeho názory mohou být pro mnohé kontroverzní, čehož si je vědom. Nijak se s nimi ale netají a naopak je rád formou zmíněných přednášek šíří mezi lidi.

Také poslední únorový čtvrtek patří Drbně historičce. Jan Schinko se věnuje nábřeží v Rybní ulici. Ta už dnes neexistuje. Pokud by tomu tak bylo, procházela by například Domem kultury Metropol na Senovážném náměstí.

„Nejočekávanější film roku“ je tady! Hlásají velké poutače a plakáty. Jestli nevíte, o co se jedná, tak by to prý měl být příběh o nejkrásnější star střední Evropy třicátých let v režii Filipa Renče. Že to nebyl váš první tip? Můj taky ne.

Stráž obrany státu na Podkarpatské Rusi. Tak se jmenuje nový amatérský dokument, který pojednává o dramatických událostech jara 1939 na nejvýchodnějších hranicích tehdejšího Československa. Autorem je jihočeská podsekce Klubu vojenské historie SOS družstvo Kallich. Ptáte se, kde můžete film vidět? Například ve čtvrtek 14. ledna od 18 hodin v prostorách Studentského univerzitního divadla SUD.