V trase D3 se našly groše Václava IV. i jantarové korálky. Nálezy ukazuje výstava Co přinesla dálnice
Groše z časů Václava IV., keramické zlomky i snímky jantarových korálků nabízí výstava Co přinesla dálnice, kterou otevřelo Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Přibližuje archeologický průzkum v jihočeské trase dálnice D3 a navazující dálnice S10 v Horním Rakousku. Z výzkumů vyplývá, že jižní Čechy byly významnou obchodní křižovatkou.
Místa, jimiž vede D3, zkoumají archeologové 20 let. „Dálnice je pro nás obrovskou sondou. Je to největší stavba, prořízla celý kraj. Nálezy z dálnice nám jasně ukazují, že jižní Čechy byly vždy napojené na dálkové obchodní trasy. Nebyly jsme žádnou periferií, ale spíš křižovatkou kultur, lidí," řekl archeolog muzea Ondřej Chvojka.
Vykopávky odhalily sídliště z doby kamenné i bronzové, z doby železné sídliště Keltů a Germánů i raně středověké lokality. Archeologové dokumentovali i novověkou Eliášovu štolu u Úsilného. Díky dálnici se dostali do míst, kam dosud nemohli. Zjistili, že na severním Táborsku žili lidé dřív než ve středověku. U Horusic objevili neolitické sídliště prvních zemědělců v jižních Čechách, z poloviny 6. tisíciletí před Kristem.
Datum konání: 11.5.2021 - 7.11.2021
Místo konání: Hlavní historická budova Jihočeského muzea (Dukelská 1, 370 51 České Budějovice)
„Je to velice důležitá lokalita, nejstarší sídliště lidí, kteří začínali kolonizovat krajinu. Potom bych zmínil mimořádnou lokalitu na severním okraji Táborska, Lipiny, kde se podařilo zdokumentovat těžbu zlata. Doteď byla známá pouze z písemných zpráv, ale kolegům z Husitského muzea se podařilo objevit areál, v němž se zlato prokazatelně těžilo, pravděpodobně v pozdním středověku až raném novověku," řekl Chvojka.
Na Českobudějovicku patří podle něj k zajímavostem sídliště ze starší doby bronzové v Borku. Archeology překvapilo, že se tam prokázal výskyt jantarových korálků. „Víme, že pocházejí z Pobaltí. Do nedávné doby jsme si mysleli, že jantarové korálky jsou omezené zejména na elity, a teď je máme i na běžném zemědělském sídlišti. Ukazuje se, jak byly jižní Čechy napojené na dálkový obchod, že sem šla nejenom měď z Alp, z jihu, ale ze severu třeba jantar a jak i běžní obyvatelé měli jantar," řekl Chvojka.
Dva roky zkoumali archeologové lokalitu Plav: tři mohylová pohřebiště, sídliště ze starší doby bronzové a z období Keltů. Představují i památky po koněspřežce. Zajímavá bude podle Chvojky i oblast kolem Kaplice a Dolního Dvořiště, kde se dosud průzkum nedělal.
V expozici najdou návštěvníci klínky, sekery či šipky z doby kamenné, slepené keramické nádoby z doby bronzové, raně středověkou keramiku z Krasejovky i hliněná závaží. Zajímavostí jsou mince nalezené u Rzavé, pražské groše Václava IV. a Karla IV., uložené do země těsně před začátkem husitských válek. Zájemci si mohou v sále zkusit se škrabkou i archeologickou práci.
