Správa NP Šumava informovala o výzkumu, který odhalil velmi staré dřeviny i mimo oplocené území této národní přírodní rezervace Boubínský prales. Podle odborníků by se tak bezzásahové jádro rezervace mohlo rozšířit.

Nejvyšší smrk v jádru šumavského Boubínského pralesa dosahuje výšky více než 54 metrů. Znamená to, že se tímto parametrem blíží k takzvanému Králi smrků, který na Boubíně padl při vichřici před 50 lety. Měřil téměř 58 metrů. Nynější nejvyšší smrk navíc roste na přibližně stejném místě. Novinářům to řekl dendrolog Pavel Šamonil, který se věnuje výzkumu Boubínského pralesa.

Účastníci včerejší demonstrace ve Vimperku na Prachaticku žádají snížení bezzásahové plochy rezervace šumavského Boubínského pralesa. Letos se navýšila o 55 hektarů na přibližně 139 hektarů. Podle demonstrantů, jichž se sešlo zhruba 20, je rozhodnutí špatné mimo jiné proto, že brzdí a znemožňuje účinné zásahy proti kůrovci.

Bezzásahová plocha na území rezervace šumavského Boubínského pralesa na Prachaticku se rozšiřuje zhruba o 55 hektarů. Nově bude mít výměru 139 hektarů. Rozhodl o tom šumavský národní park, který tím chce ponechat větší rozlohu pralesa pro samovolný vývoj.

Do informačních a návštěvnických středisek na Šumavě se pomalu vrací život. Od příštího týdne se pro návštěvníky opět otevře návštěvnické středisko na Kvildě. Budova návštěvnického centra Srní a dále pak informační střediska Kvilda, Kašperské Hory a Stožec budou veřejnosti přístupné od začátku června. Ti, kteří plánují výlet na Poledník, mají pro letošek smůlu. Rozhledna projde rozsáhlou rekonstrukcí.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) požádal o výjimku pro rozsah těžby kůrovcového dřeva v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Správu CHKO Šumava podnik žádá o to, aby mohl mimo nejcennější oplocené jádro pralesa vytvářet holiny větší než jeden hektar. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí. Vyplývá to z vyjádření Lesů ČR a Hnutí Duha.

Neznalí cestující dnes ve vlaku z Vimperka na Kubovu Huť na Prachaticku mohli váhat, v jakém se nacházejí století. Pokud totiž měli štěstí, mohli si k nim přisednout třeba Tomáš Garrigue Masaryk, Josef Lada, pionýři, nebo klidně i čert. Letos totiž na této trati tradičně vyjely čtyři páry speciálních silvestrovských vlaků.

Příští rok bude pro Národní park Šumava Rokem pralesů. Hlavním důvodem je výročí počátku ochrany Boubínského pralesa, která začala v roce 1858, tedy před 160 lety.

Okolí obce České Žleby je oblastí tzv. jižní Šumavy, které bylo především v letech 1948-1950 nejčastěji využíváno k ilegálním přechodům československých hranic do Bavorska osobami pronásledovanými po Únoru 1948 komunistickým režimem. Nejpoužívanější stezka svobody vedla od Milešic lesní cestou mezi Bobíkem a Boubínem k Lenoře a po překročení Teplé Vltavy dále Radvanovickým polesím kolem Dolního Cazova do bavorské osady Schnellenzipf. Druhá stezka, používaná především bratry Hasilovými, vedla po přebrodění Teplé Vltavy u Soumarského mostu kolem osady Dobrá a po překročení silnice pod Českými Žleby okrajem osady Radvanovice na louky mezi Horní a Dolní Cazov a po okrajích lesů a kolem kamenných valů dolů přes hraniční Mechový potok do lesa v blízkosti Schnellenzipfu.