Armády pěti socialistických zemí vedené SSSR v noci z 20. na 21. srpna 1968 vtrhly do Československa a ukončily pokus o vytvoření „socialismu s lidskou tváří“. Pozvalo je konzervativní křídlo KSČ, které se obrátilo na Brežněva „zvacím dopisem“. Okupační vojska v zemi zůstala více než dvacet let.

Malíř, grafik a pedagog, ale také architekt a boxer. To jsou obory tří významných osobností, jejichž jména ponesou tři nové ulice v budějcké části Rožnov. Rozhodli o tom městští zastupitelé.

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším pokračování tohoto oblíbeného seriálu zaměřil na budějcké školství.

Sedmdesátá léta minulého století připomíná vědecká konference věnovaná dějinám Československa, kterou ještě dnes hostí České Budějovice.

Karel Nedobitý, který by letos v srpnu oslavil 112. narozeniny, byl vynikajícím československým atletem. Specializoval se na střední a dlouhé tratě. Stal se osminásobným mistrem Československé republiky, držitelem několika rekordů a zúčastnil se i dvou letních olympijských her – v Paříži a Amsterdamu. Po skončení aktivní kariéry se věnoval výchově atletické mládeže, byl náruživým statistikem, rozhodčím nebo glosátorem. Po sportovní stránce se tedy jednalo o společensky velmi úspěšného člověka. Totéž ale nelze říct o jeho osobnosti. Vyplývá to z náhodně objevených důkazů, které při hledání podkladů pro novou knihu Zlaté okamžity českobudějovického fotbalu nalezl Michal Průcha. Jaký byl „malý velký“ muž, po němž je pojmenovaný silniční běh kolem Hluboké nad Vltavou?

Do českobudějovického setkání gurmánů a gastronomů zbývá už jen několik týdnů. Organizátor Gastrofestu Vladimír Tůma totiž připravil jarní verzi tohoto již tradičního veletrhu Gastrofest. Své brány otevře 6. až 8. dubna.

Naši čtenáři si jistě vzpomenou na příběh francouzských zajatců v Levínském mlýně. Jeden z nich zde nalezl svou budoucí manželku. Dnešní příběh je na první pohled podobný, ale přesto daleko tragičtější.

Karel Matouš – většině z nás toto jméno nic neříká. Je to ale jeden z nejzajímavějších a nejšikovnějších lidí, který kdy v Českých Budějovicích žil. Kolik našich občanů se může pochlubit, že vymyslelo nový výrobek, který se hojně využíval v reálném životě a byl patentován v řadě zemí? Karel Matouš vynalezl přenosný psací stroj, který neunavoval písaře tak, jak tomu bylo u jiných strojů v té době.

Majitel společnosti Brisk Mojmír Čapka, kreslíř a karikaturista Václav Johanus, zlatý paralympik z paralympiády v Rio de Janeiro Arnošt Petráček, předseda představenstva Rybářství Třeboň Jan Hůda a dvě novinářské sportovní legendy Deníku Vladimír Majer a Bohumil Ortman převzali od hejtmana Jiřího Zimoly zlatou šupinu.

České Budějovice se 27. října 1946 staly teprve třetím městem v tehdejším Československu, kde měli hokejisté a milovníci bruslení k dispozici stadion s umělým ledem. Úplně první umělou plochu měla od roku 1932 Praha, v roce 1940 přibyl stadion v Bratislavě. Velkou zásluhu na vybudování plochy v Budějovicích měl Václav Piloušek, skvělý organizátor, který o pět let později stál jako trenér i u prvního a jediného mistrovského titulu českobudějovických hokejistů.