Rudolfovská silnice (dnes třída) byla určena c. k. dvorským dekretem z roku 1770, který stanovil povinnou silnici z Budějovic přes Třeboň a Tušť dále do Rakouska a Vídně. Z důvodu různé c. k. administrativy se začala stavět až v roce 1800.

Od konce 19. století do roku 1978 prosperoval na Palackého náměstí hostinec Amerika. Politické orgány, a jimi řízený podnik Restaurace a jídelny, tvrdě zrušily název Amerika a razily raději U Homolků, ale výsledek byl, že lidé chodili na pivo k Homolkům na Ameriku.

Na snímku divadla na pravém nábřeží Malše je zachycen čas kolem roku 1943. Už za německé okupace se jezdilo vpravo a v pozadí v dnešní Jirsíkově ulici se zdá, že stojí herecké domy. Auta v Divadelní ulici parkují vpravo, cyklisti po nábřeží jedou vpravo, kromě jedné paní, která jede prostředkem.

Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Tak zní přísloví, které přesně vystihuje situaci s městskými lázněmi. Ačkoliv se o nich uvažovalo, uvažovalo se dlouho. A tak jednoho dne Ferdinand Hrbek všechny předběhl a vystavěl věřejné, moderní lázně.

Snímek z roku 2007 ukazuje pohodu na pravém břehu slepého ramene Malše, před Hotelem Klika. K tomu byl později v Předním mlýně otevřen Hotel Budweis s velkou předzahrádkou, čímž vznikl výtvarně hodnotný komunikační prostor pod gotickými objekty.

List Budivoj dne 5. května 1911 oznámil zadání stavby domu na rohu ulic Schmerlingovy a Claudiovy na tehdejším Radeckého náměstí. „Stavba knížecí Schwarzenberské centrální účtárenské budovy na místě hostince U Černého koníčka byla zadána inženýru Josefu Pfeffermanovi.“ Investorem byl kníže Adolf Josef ze Schwarzenberku. Vybral si své projektanty architekty Bohumila Dědka a Bohumila Vondráčka z Hluboké nad Vltavou.

Na pohlednici poslané v roce 1908 je ručně uvedeno „Srdečný podrav z matičních slavností“. Tyto slavnosti Matice školské se konaly vždy poslední neděli v červnu, tudíž průvod na Pražské kolem Budějovické pivnice a po Mariánském náměstí je zachycen nejméně o rok dříve. Vlevo stojí výpravný objekt slavné Budějovické pivnice. Nad ní přesahuje ústav hluchoněmých (ještě nebyl postaven dům GRAND BIO) a vpravo se rozkládá Mariánské náměstí, zatím bez tramvají.

Na snímku pořízeném před rokem 1908 stojí na jižní straně náměstí přibližně před hotelem U Zlatého slunce dva fiakry. Podle seznamu živností bylo v roce 1904 ve městě sedmadvacet fiakrů, mezi roky 1912 až 1915 nejvyšší počet třicet čtyři.

Volské potahy patřily mezi nejoblíbenější způsob místní dopravy. Nejen proto, že byly provozně nenáročné, ale vyšly i laciněji. Takový povoz navíc dokázal utáhnout celý vůz piva nebo ledu.

Na jídlo se chodilo do restaurace U Anglického dvora. Nakoupit do TRI-KO-TU nebo do prodejny Domácích potřeb. O ulici U Černé věže už jsme sice psali, v dnešním díle Drbny historičky si na ní ale posvítíme zase v trochu jiném světle.