Vrcholný dvoudenní summit evropských lídrů, který probíhal včera a pokračuje dnes, měl opět na programu i diskusi o nové evropské migrační politice. Této diskusi předcházelo hlavní téma summitu, a to situace v Rusku po spektakulárním pochodu wagnerovců na Moskvu a jeho dopady na evropskou bezpečnost a na situaci na Ukrajině.

Evropská komise nesouhlasí s financováním 15 protipovodňových projektů z Národního plánu obnovy v gesci ministerstva zemědělství (MZe). Týká se to mimo jiné projektů na přehradách Orlík, Harcov nebo Jezeří.

Tento týden uplynul měsíc od jmenování Martina Dvořáka ministrem pro evropské záležitosti. Jak se s novou agendou sžívá, proč by mělo ministerstvo pro evropské záležitosti fungovat i po předsednictví a proč by podle něho nemělo smysl vystoupení z Evropské unie (EU)? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Na prvního máje se jako tradičně slaví Svátek práce. Ne, přestože v našich končinách je spojován s prvomájovými průvody za bolševické totality, má svátek své kořeny až na konci 19. století. Od roku 2004 se však pro Českou republiku stal mnohem významnějším. Právě 1.5.2004 jsme vstoupili jako 16. – 25. v pořadí do rodiny zemí Evropské unie.

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger se před třemi desítkami lety ptal, komu má zavolat, když chce mluvit s Evropou. Chtěl tím naznačit, že nemá žádný protějšek, který by reprezentoval zahraniční politiku kontinentu. Je pravdou, že společná evropská „zahraniční politika“ existovala po dlouhá léta pouze na papíře. Teprve selhání Evropy při potlačení konfliktů na Balkáně v 90. letech bylo impulsem pro vytvoření reálného bezpečnostního rámce. Po vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy se společná bezpečnostní a zahraniční politika stala reálným pilířem Evropské unie. Funkci Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v současnosti vykonává Španěl Josep Borrell. Neoficiálně je označován jako ministr zahraničních věcí Evropské unie.

Evropská komise oznámila dočasné změny v politice veřejné podpory Evropské unie. Změny jsou reakcí na to, že Spojené státy upřednostňují svůj domácí průmysl a přitahují investice do Severní Ameriky prostřednictvím zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act – IRA) s jeho zelenými dotacemi ve výši téměř 400 miliard dolarů. Od přijetí tohoto zákona probíhá mezi EU, USA a Čínou závod o přilákání zelených investic. Nutno dodat, že již předtím USA i Čína svou subvenční politikou zvýhodňovaly své vlastní podniky a nějakou regulaci veřejné podpory vůbec neřešily.

V českých médiích se periodicky opakují zprávy o tom, jak by Britové radostně hlasovali pro nový vstup do EU při případném referendu o opětovném vstupu Velké Británie do EU. Vychází z různých průzkumů veřejného mínění, většinou bez uvedení vzorku testované populace a hlavně kdo to zaplatil.

Evropské dotace. Všichni tento pojem známe a dokážeme si jistě vybavit několik projektů, kterým tzv. evropské peníze pomohly na svět. Silnice, cyklostezky, sociální bydlení, vybavení nemocnic, rekonstrukce škol nebo památek, nové autobusy či vlakové soupravy… Naše představa, jak se tyto peníze dostanou na účty úspěšných žadatelů, aby mohli začít stavět či nakupovat, však už ani zdaleka tak konkrétní není. Prostřednictvím jednoho z největších programů – IROP, se EU snaží zvýšit kvalitu života obyvatel regionů. Co všechno lze z IROP podpořit? Kolik peněz „nateče“ do regionů? Jak o dotaci požádat a jak dlouho budete čekat na vyřízení? Nejen o tom mluví v rozhovoru ředitelka sekce IROP Centra pro regionální rozvoj, Helena Miškovičová.

Tři desítky traktorů a jiných zemědělských strojů dnes vyrazilo z Hosína na Českobudějovicku na protestní jízdu jihočeských zemědělců proti dotační politice. Účastníci chtějí upozornit například na problematiku chystaných environmentálních opatření nebo takzvanou redistributivní platbu, která podle nich poškodí větší zemědělce.

Prezident Miloš Zeman strávil dnes přes dvě hodiny na agrosalonu Země živitelka, který začal v Českých Budějovicích. Od příznivců dostal různé dary včetně české cibule. V pavilonu Potravinářské komory dlouho mluvil s bývalým prezidentem Václavem Klausem a ředitelem největší české mlékárny Madeta Milanem Teplým. Druhý jmenovaný mu řekl, že v lednu nezaplatí za elektřinu, informovala ČTK.