Jan Schinko se v dnešním dílu Drbny historičky rozepsal o posledním domu s podloubím v Plachého ulici. Víte, jak se domu v průběhu let říkalo? A díky čemu se na něm dochovala reklama?

Lesy ČR dokončily na Šumavě opravu 3,5 kilometru dlouhého úseku Schwarzenberského plavebního kanálu. Náklady na obnovu historické památky činily 21 milionů korun, když 15 milionů korun hradila Evropská unie.

Jan Schinko se v dnešním dílu Drbny historičky rozepsal o baště v Biskupské zahradě. Dlouhá léta neměla jméno, nakonec ji ale pojmenovali po zakladateli Českých Budějovic Přemyslu Otakaru II.. S velkou pravděpodobností prý vypadá dnes jako na konci 13. století. Je vidět i ze Široké ulice.

Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky podíval na hradební baštu u gymnázia v České ulici. Bašta nikdy neměla vlastní jméno, i když to u jiných bývalo pravidlem. K čemu sloužila?

Znáte historii Mlýnské ulice? Vzhledem k ostatním ulicím v centru města má poměrně mladou historii. Právě o té se rozepsal Jan Schinko v dalším dílu Drbny historičky.

Zlatá medailistka z olympijských her i mistrovství světa Kateřina Neumannová dnes slaví padesáté narozeniny. Rodačka z Písku se do sportovní historie zapsala hned řadou úspěchů. Naposledy se na start postavila pár dní před narozeninami při Jizerské 50, kterou při své premiéře dokončila na začátku třetí stovky z téměř pěti tisíc účastníků a mezi ženami skončila ve čtvrté desítce.

Přesně před 145 lety byl v Českých Budějovicích poprvé použit telefon. Nejstarší zmínka o jeho použití pochází právě z 13. února 1878, kdy městu ministerstvo obchodu ve Vídni povolilo zřízení požárního signálního vedení z Černé věže k hasičské stanici, která tehdy sídlila v Radniční ulici. O sto let později byla na Pražské třídě postavena samostatná telekomunikační budova. Stála 83 milionů korun.

Budějce teď a před desítkami let. Podívejte se, jak některá místa krajské metropole vypadala v minulosti a připomeňte si příběhy s nimi spojené, v některých ze straších dílů seriálu Drbna historička z pera Jana Schinka. Mezi dobovou a aktuální fotkou můžete měnit posuvníkem uprostřed snímku.

Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku bude stavebně hotový za rok. Postaví ho firma Protom Strakonice, uspěla ve výběrovém řízení s cenou 98,6 milionu Kč. Památník bude v místě, kde byl za druhé světové války romský pracovní tábor. V únoru by měl být známý vítěz soutěže na podobu vnitřní a venkovní expozice památníku. Novinářům to dnes řekli zástupci Muzea romské kultury, které se o areál stará. Památník by muzeum chtělo otevřít v roce 2024. Další peníze bude stát expozice, náklady na tu vnitřní budou do deseti milionů korun. Finance na venkovní expozici přislíbila muzeu německá vláda.

V posledním letošním díle Drbny Historičky se historik Jan Schinko zaměřil mimo jiné na oslavy Silvestru v Českých Budějovicích. Kolik bylo místa v hostincích? A co rozváželo unavené z hotelu Belle Vue na Včelné?