Na přeložku silnice mezi obchodním domem Tesco a obcí Slapy čeká Tábor více než dvacet let. Nová komunikace má odvést část tranzitní dopravy z města a snížit dopravní zátěž. Město zdůrazňuje, že významná stavba za více než jednu miliardu korun může být také příležitostí k proměně okolní krajiny.

Martin Šálek pochází z Písecka a celý svůj život zasvětil přírodě. Působí v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, kde se věnuje ochranářské biologii a výzkumu drobných savců a ptáků v zemědělské krajině. V rozhovoru pro Drbnu vysvětlil, proč mizí zajíci a sýčci z české krajiny, jaký vliv na přírodu má homogenizace krajiny a proč by města měla být zelenější.

V krajině na jihu Čech je nyní méně vody, než bývá zvykem ve stejném období. Platí to pro řeky i půdu. Březen byl totiž srážkově podnormální, když napršelo 26 milimetrů vody. Přesto současná bilance nemusí znamenat, že následující měsíce a léto budou suché. Řekl to hydrolog českobudějovického meteorologického ústavu Tomáš Vlasák.

Město Tábor už několik let pracuje na zadržování vody v krajině. Před kolaudací je obnova rybníka Netrefílek a další projekt Správa lesů města Tábora chystá. Investice vychází na miliony korun.

Krajina v Česku se neustále mění a trendem posledních let spojeným se suchem je zejména odlesňování. Podle analýzy využití krajiny – takzvané land use – se jen v Jihočeském kraji od roku 2015 do loňska vykácelo přes 22 tisíc hektarů lesa. Významně se v daném období zmenšila také plocha sadů, z původních více než 2 tisíc hektarů na necelých 1,4 tisíce hektaru. Z leteckých snímků to zjistila společnost TopGis, která se zaměřuje na mapování terénu.

Český Krumlov se chce díky projektu Krumlovské studánky a tůně v následujících pěti letech obnovit a vybudovat 50 objektů sloužících k zadržování vody v městských lesích.