Lipno, největší přehradní nádrž v České republice, od přítoku až k hrázi celý tento týden brázdí výzkumné lodě. Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd České republiky ve spolupráci s  Jihočeským územním svazem Českého rybářského svazu tu provádějí komplexní průzkum rybí obsádky.

Nejvhodnější voda na koupání ve sledovaných jihočeských lokalitách je u Radavy v orlické nádrži. Podle posledních rozborů vykazuje druhý z pěti stupňů. Znamená to, že voda je zde vhodná ke koupání a má pouze mírně zhoršené vlastnosti. Ostatní sledované lokality vykazují horší kvalitu vody.

V České republice byla v minulém století vybudována na říční síti více než stovka víceúčelových přehradních nádrží. Za dobu své existence prošly nádrže celou řadou změn, ze kterých lze při seriózní analýze časových řad zjistit a doložit mnoho zajímavých informací nejen o lidských aktivitách v povodí, ale také o stavu znečišťování atmosféry a změnách klimatu.

Žádná česká nádrž se nemohla chlubit tak vysokou početností candáta jako Lipno. Každoročně se jich tu líhnou miliony, první rok však přežije jen necelých pět procent z nich. Ačkoli se tyto ztráty, kdy se malý plůdek stává kořistí dravých ryb, opakují každý rok, po roce 2005 plůdku výrazně ubylo a v kombinaci s rybářským přelovením se dostala populace candáta až na pokraj kolapsu. Stane se Lipno znovu rájem těchto dravců?

Hydrobiologové zahájili rozsáhlý průzkum lipenské nádrže, který má mimo jiné zmapovat stav populace candátů. Každoročně se jich tu líhnou miliony, první rok však přežije jen necelých pět procent. Po roce 2005 se počet candátů v nádrži výrazně snížil a odborníci chtějí na základě průzkumu navrhnout opatření, jak se opět přiblížit původnímu stavu.

V rámci Evropské unie mají nejlevnější benzin v Bulharsku a Rumunsku. Do nádrže však nejvíce za průměrnou čistou měsíční mzdu natankují v bohatém Lucembursku. Jak jsou na tom Češi?

Kvůli horkému a suchému počasí odpouští Povodí Vltavy z nádrže Lipno minimální množství šest metrů krychlových za vteřinu. Problém mají vodáci, kteří sjíždí řeku Vltavu na raftech.

Významné akademické ocenění získají hydrobiolog Milan Říha a ekolog Jan Hrček z českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky. Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová jim udělí dnes, v úterý 6. června v pražské Lannově vile Prémii Otto Wichterleho. Ocenění je určeno špičkovým vědcům do 35 let věku, kteří úspěšně splnili významný vědecký úkol. Prémie přináší mladým badatelům také finanční odměnu 300 tisíc korun. 

Celkem 556 jezer v deseti evropských státech analyzovali při více než tříletém výzkumu hydrobiologové z českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky společně se svými zahraničními kolegy. Zjistili, že rybí společenstva v jezerech ovlivňuje mnoho stresorů, které způsobila činnost člověka, například znečištění vod odpadními látkami nebo úpravy pobřeží. 

Když před časem vyšel najevo záměr stavby retenční nádrže na Dobrovodském potoce v oblasti Pod Švajcemi, zvedla se proti tomuto plánu vlna nevole z řad obyvatel Dobré Vody. Ti dokonce sepsali petici. Nyní je ale jasné, že oblíbená vycházková oblast zůstane alespoň prozatím nedotčena.