Deset procent míst z rozlohy NP Šumava je nepřístupných kvůli populaci tetřeva

Dříve tetřev hlušec obýval většinu lesů na území České republiky. Ještě mezi I. a II. světovou válkou se tetřev vyskytoval ve všech českých a moravských pohraničních horách, ale i ve vnitrozemí. Podle historických pramenů se jejich počet pohyboval okolo 12 tisíc kusů. O necelé půl století později, konkrétně v roce 1967, se už musel zákonem omezovat jejich lov. Nejdříve byl zakázán lov tetřevích slepic, zákaz lovu kohoutů vešel v platnost až o jedenáct let později. V roce 1973 nebylo možné lovit tetřevy také v Bavorsku.

„To už ale tetřevovi zvonil umíráček,“ říká mluvčí správy NP Šumava Jan Dvořák. Z podhůří Šumavy tetřevi zcela vymizeli a i část populace obývající jihovýchodní části pohoří byla na hraně přežití. Početnější populace zůstala pouze v oblastech západní a centrální Šumavy, v území nepřístupného hraničního pásma a vojenského prostoru.

V roce 1991 provedla Správa NP Šumava první odhad tetřeví populace a dospělo se k velmi hubenému výsledku zhruba 100 jedinců. Takto malá populace hrozila vyhynutím. Těžiště tetřeví populace zůstávalo hlavně v centrální části Šumavy. Klidové území se nacházelo na velké části Modravských slatí, kde přežila nejsouvislejší část populace. Důležitá byla i ochrana nedalekých ostrovních populací, zejména v části CHKO v Královském hvozdu na Železnorudsku. Naproti tomu z Trojmezné tetřevi téměř zcela vymizeli.

Situace se naštěstí začala měnit k lepšímu už ve druhé polovině 90. let. „Početnost tetřeví populace na Šumavě mírně rostla a tito vzácní ptáci se začali objevovat i v místech, kde do té doby nebyli zachyceni, například na Smrčině nebo na Trojmezné“ vzpomíná ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Monitoringy tetřeví populace nebyly přesné

Další přesnější informace o populaci tetřevů získali pracovníci národního parku, když se v roce 2009 rozběhl první rozsáhlý monitoring tetřeví populace na území Šumavy a Bavorského lesa za využití metody rozboru DNA. Dva roky sbírali nejen zaměstnanci správ národních parků, ale i dobrovolníci tetřeví trus, který se dál analyzoval. Na základě výsledků se odborníci dozvídali, kolik tetřevů na území obou národních parků a přilehlých oblastí přibližně žije.

Modelové výpočty pro odhad velikosti populace původně ukázaly, že na Šumavě v období 2009–2011 žilo 556 jedinců tetřevů, z toho jedna třetina mimo národní parky – v CHKO Šumava a v ptačích oblastech Grosser Arber, Kleiner Arber a Schwarzeck. Ovšem v roce 2025, kdy nechala Správa NP Šumava výsledky překontrolovat, se prokázala chyba v odhadované početnosti. Správný odhad početnosti vážící se k tomuto období je zhruba 470 jedinců. Korekce výsledků toho zatím posledního ukázala odhad 765.

„I po přepočítání všech společných sčítání ukazují výsledky nadále pozitivní trend vývoje tetřeví populace na Šumavě a v Bavorském lese. Nárůst mezi prvním a třetím monitoringem je zhruba 300 jedinců,“ zmiňuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák. Další sčítání proběhne pravděpodobně ke konci aktuální dekády.

Populace tetřeva na Šumavě a v Bavorském lese se už dostala přes kritickou hranici 470 jedinců, kterou odborníci určili jako nezbytnou pro dlouhodobé přežití tohoto druhu na Šumavě. V průběhu třiceti let se navíc tetřevi dostali i do míst, odkud dříve vymizeli. Díky rostoucí populaci možná bude za určitých podmínek povolen přístup k hraničnímu přechodu Modrý Sloup. Protože Šumava zůstává hlavním místem s životaschopnou populací tetřeva ve střední a velké části západní Evropy mimo Alpy, bude i nadále nutné mu ponechat část území pro jeho nerušený život.

„Stala se téměř neuvěřitelná věc. Zatímco v části Evropy počty tetřevů stále klesají, například na Slovensku, na Šumavě přežil a jeho populace postupně sílí. Tetřeva potkáme dnes i v lesích v okolí národního parku, podobně, jako tomu bývalo naposledy někdy v polovině 20. století,“ shrnuje ředitel Pavel Hubený.

Vedle přísné ochrany domovských okrsků tetřeva pomohly ale také změny, které se odehrály v lese. Polomy a kůrovec postupně prosvětlily velké plochy původně kompaktního smrkového lesa, ve světlinách a v mezerách mezi padlými stromy teď bohatě plodí borůvky a brusinky, je zde hodně hmyzu, který je nesmírně důležitou částí potravy zejména pro malá kuřata. „Zdá se, že se nám povedlo dopřát tetřevům skutečný tetřeví les,“ zakončuje Pavel Hubený.