Jan Schinko popisuje proměny někdejšího Německého domu na pravém břehu Malše. Reprezentativní spolkový dům vystřídal Stalinův dům, Slovanský dům i armáďák, kam se po válce přesunulo Jihočeské divadlo. Dnešní přestavba objektu připomíná, kolik historických zvratů tato budova zažila.

Německý, Stalinův, Slovanský nebo Posádkový dům. Také Dům československé armády či Armádní dům. Pod všemi názvy se skrývá stejná budova – dnešní Slavie, které byl přesně před 150 lety položen základní kámen.

Jako bych to před sebou viděl – bohatí Němci se v polovině 19. století sešli na nóbl večeři ve vyhlášené hotelové restauraci Silberne Glocke a tam se dozvěděli, že chudší Češi si staví Besedu – „Co? Oni budou mít českou Besedu? Tak to my musíme mít Německý dům - a větší a vyšší a zdobnější“. Je to možná literární nadsázka, ale možná nejsem daleko od pravdy, jak vznikl nápad postavit německé kulturní centrum.