Los Emil, který v létě putoval střední Evropou a zaujal tisíce lidí, se stal předmětem průzkumu agentury Bohemian Research. Odborníci zkoumali, odkud se lidé o jeho cestě dozvěděli, jak reagovali na jeho dobrodružství a jak by je zasáhla Emilova případná smrt.

Výjimečná příroda Novohradských hor čelí podle odborníků stále větším tlakům a potřebuje vyšší úroveň ochrany. Na konferenci v Českých Budějovicích, kterou navštívilo téměř 170 lidí, se diskutovalo i o možnosti vyhlášení chráněné krajinné oblasti.

V Českých Budějovicích posilují protipovodňová opatření. Město dokončilo instalaci zpětných klapek na třech rizikových odlehčovacích komorách – u Trojice, v ulici Boreckého a na sídlišti Vltava. Právě těmito místy se při loňských zářijových povodních dostala voda z Vltavy do kanalizační sítě.

Martin Šálek pochází z Písecka a celý svůj život zasvětil přírodě. Působí v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, kde se věnuje ochranářské biologii a výzkumu drobných savců a ptáků v zemědělské krajině. V rozhovoru pro Drbnu vysvětlil, proč mizí zajíci a sýčci z české krajiny, jaký vliv na přírodu má homogenizace krajiny a proč by města měla být zelenější.

Ocelová lávka z roku 1907, která spojuje centrum Českých Budějovic se Suchým Vrbným, má kvůli výstavbě dopravního tunelu zmizet. Část veřejnosti ji ale chce zachránit a usiluje o to, aby se stala kulturní památkou. Pokud se tak stane, mohla by padnout celá investice za miliardy.

„Za mého mládí byly vysoké teploty normální a teď s nimi straší.“ Podobná tvrzení zaplavují sociální sítě vždy, když teploty překročí třicítku. Data z desítek let meteorologického měření mohou odhalit, zda přibylo tropických dnů. Je letos léto teplejší?

Jihočeští hygienici hlásí, že letošní sezona nákazy přenášené klíšťaty už je v plném proudu. K aktuálnímu týdnu hygienická stanice eviduje celkem 131 případů lymské boreliózy a dvacet případů klíšťové encefalitidy v našem kraji. Klíšťatům se zjevně daří a opatrnost se rozhodně vyplatí.

Motýli mizí z krajiny – a spolu s nimi květnaté louky, ptáci a další život. Přitom stačí půl hodiny pozorování, které může přírodě i vědcům výrazně pomoci. Přidejte se proto od 26. května do 1. června k celostátní akci Motýlí půlhodinka. Sčítat motýly můžete na zahradě, při procházce i na výletě.

Jihočeský kraj a Česká společnost ornitologická (ČSO) podepsaly memorandum o dlouhodobé spolupráci. Cílem je společně pečovat o přírodu v oblasti Zbudovských blat a Českobudějovických rybníků. Dohoda, která platí na půl století, má zajistit návrat vzácných druhů ptáků i obnovu cenných mokřadů.

Letošním králem ptačí říše se stal konipas horský. Výrazně zbarvený pták je v Česku poměrně běžným druhem, nevyhýbá se ani blízkosti lidských sídel. Jeho život je ovšem úzce spjatý s vodou, lidé na něj nejčastěji narazí při procházce podél proudících toků nebo kolem vodních nádrží. Lidová označení jako třasořitka, třasolka nebo cacorka odkazují na jeho neposedné pohupování dlouhým ocasem. Ohrožují jej především necitlivé zásahy do vodních toků, klimatická změna i šíření nepůvodních druhů organismů.