Na čerpací stanici odpadních vod na Dlouhém mostě bude v září instalován nový drtič. Ten by měl vyřešit časté problémy s ucpáváním umělými vlákny. Za osazení nového drtiče zaplatí město 4,5 milionu korun. Hotovo by mělo být v listopadu.

K létu neodmyslitelně patří výlety do přírody. Lidé se vydávají do lesů nejen za turistikou, ale také například za houbařením. Na co je třeba pamatovat při procházce v lese a jakým činnostem se raději vyhnout?

Česká republika je špičkou v třídění. Pozitivním ukazatelem je i stoupající poměr tříděného odpadu vůči komunálnímu. Zajímalo vás někdy, jaká je cesta například PET lahve poté, co ji zodpovědně hodíte do žlutého kontejneru? Tajemství odpadového cyklu jsme poodkryli ve vyškovské třídírně odpadů Respono.

Snížit produkci špatně rozložitelných plastů. To bylo jedním z hlavních motivů hotelu Na Pláži v Horní Plané, který během pandemie koronaviru kromě rekonstrukce zavedl také zcela nový koncept odpadového hospodářství. Díky tomu se velká část odpadu zkompostuje a dále využije.

Zkuste si tipnout, jaké procento odpadu vyprodukovaného v tuzemsku končí na skládkách bez dalšího využití. Deset, dvacet nebo dokonce třicet procent? Málokdo by hádal, že je to téměř padesát procent. Zbylých pětatřicet procent najde využití díky recyklaci (mnohdy mimo území EU) a jen sedmnáct procent je opětovně energeticky využito například na vytápění nebo výrobu elektřiny. Směrnice EU přitom už za pár let budou požadovat radikální změnu tohoto poměru. Bez dalších zařízení pro energetické využití odpadu, kterým se zkráceně říká ZEVO, to ale nepůjde.

Většina Čechů pro letošní rok volí dovolenou v České republice. To potvrzuje i vyšší koncentrace turistů na Šumavě. Ne všichni se ale chovají tak, jak by měli. Chodí mimo vyznačené turistické trasy, ničí odpočívadla a turistické značení a odhazují kolem sebe odpadky. Strážci parku se tak pravidelně mění v popeláře.

Hnědé uhlí je nejpoužívanější zdroj pro kogenerační výrobu elektrické energie a tepla v budějcké teplárně. Jeho podíl však bude postupně klesat. Zatímco například vloni mělo uhlí skoro stoprocentní podíl při výrobě, brzy by to mělo být už jen 65 procent a po výstavbě nového kotle na dřevní štěpku a následně i spuštění ZEVO by už nebylo potřeba vůbec. Značný podíl při výrobě energií by nově získala právě biomasa, mezi kterou se štěpka řadí, a následně pak také energeticky využitelné odpady.

Janoch u Temelína. Právě tady by mohlo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu. Informace, která v minulých týdnech proletěla médii, budí rozporuplné emoce. Co si o tom myslí budějčtí zastupitelé? Může mít tento krok nějaký dopad na město? Na to jsme se jich zeptali v dalším dílu politické koridy.

Tradiční způsob nakládání s komunálními odpady čekají velké změny. Evropská unie stanovila jasné cíle. 65 procent odpadů se má zrecyklovat, 25 procent energeticky využít a maximálně 10 procent lze uložit na skládku. Česká republika se musí během tohoto roku rozhodnout, jak naplní tuto vizi. Jihočeský kraj ani krajská metropole nezůstávají stranou a hledají způsob, jak optimálně nastavit budoucí systém hospodaření s odpady. Co si vlastně představit pod pojmem ZEVO a co by jeho vybudování pro Budějce znamenalo?

Jihočeští policisté v minulých dnech zadrželi na hraničních přechodech s Rakouskem několik kamionů, které převážely do republiky ilegální komunální odpad. Podle nich náklad mířil na černé skládky v Česku. Údajně šlo o odpad z jižní Evropy, především z Itálie. Případy teď řeší celníci a inspektorát životního prostředí.