Osm párů sokola stěhovavého žije stabilně na české části Šumavy a daří se jim vyvádět mláďata. Dalších sedm párů tohoto nejrychlejšího tvora na planetě Zemi žije na německé straně Šumavy. Ve druhé polovině 20. století byl v Česku sokol stěhovaný téměř vyhubený v důsledku masivního používání nechvalně proslulého insekticidu DDT. Ten doslova hubil vše živé a odnesli to i vzácní dravci.

Více než 1 200 lidí letos na Šumavě využilo program Průvodci divočinou. Podle správy parku jde o rekordní číslo. Největší zájem v historii projevili turisté také o splouvání Teplé Vltavy.

O tučnou pokutu si koleduje muž, který na své sociální sítě uveřejnil fotografii, jak se koupe v Plešném jezeře na území Národního parku Šumava, kde je koupání samozřejmě zakázané. Fotografie se následně objevila na facebooku ve známé skupině Fotíme Šumavu, jako ukázka dalšího porušování zákonů a pravidel. Plavec to od členů skupiny pořádně schytal. A schytá to ještě i od vedení NP Šumava, které se už o případ zajímá.  

Potapěčský průzkum Prášilského jezera na Šumavě přinesl vědcům z Biologického centra Akademie věd ČR zajímavý objev. Dno jezera pokrýval hustý porost větvených řas, hojně osídlených mnoha druhy čistomilných bezobratlých živočichů a na ponořených větvích padlých smrků objevili nespočet kulovitých slizových kolonií. Jedná se o první zdokumentovaný nález tohoto koloniálního živočicha v České republice.

Horská služba koncem minulého týdne u sedmdesátiletého muže, kterého cestou na pod Plešným jezerem postihla náhlá srdeční příhoda. Pro pomoc dojel jeho syn, který ho doprovázel na kole. Muž byl leteckou záchranou službou transportován do nemocnice v Budějcích.

Skvělé sněhové podmínky letošní zimy zaručují perfektní zážitky všem vyznavačům zimních sportů. Na Šumavě toho využívají jak běžkaři, sjezdoví lyžaři a také skialpinisté. Až stovky skialpinistů týdně vyráží na hraniční část Šumavy do okolí Plechého, Třístoličníku a Plešného jezera. Mnozí ale nectí zákony a vstupují do klidových zón, kde jim hrozí nejen pokuta, ale také zranění.

Výzkum na Šumavě ukázal, jak si příroda poradí s účinky kyselých dešťů i kůrovcovou kalamitou. Za výzkum dopadu kůrovcové kalamity v roce 2004 na lesní, půdní a vodní ekosystémy na Šumavě jeho vedoucí, přední český hydrobiolog Jiří Kopáček z Biologického ústavu Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích, obdržel ve čtvrtek 21. září Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky.

Poblíž Plešného jezera stojí nejstarší smrk nacházející se na území šumavského národního parku. Podle vědců strom začal růst před 632 lety. Momentálně už je z něj souš, jelikož pravděpodobně v roce 1994 zahynul po napadení kůrovcem. Stáří stromu určili vědci z brněnské Mendelovy univerzity. Smrk začal růst za doby krále Karla IV., který se narodil před 700 lety.

Šumavský národní park za letošní rok navštívilo kolem dvou milionů turistů. Nejvíce lidí dorazilo tradičně do oblasti kolem řeky Vydry a do obce Modrava na Klatovsku. Odhadovaná návštěvnost v porovnání s loňským rokem o jedno až dvě procenta klesla.