V bývalých Žižkových kasárnách v Písku by v budoucnu mohlo vzniknout téměř 500 nových bytů. Město nyní pokračuje v přípravách dopravního napojení jižní části lokality zvané Pražská brána, které má otevřít cestu k rozsáhlé bytové výstavbě a zároveň výrazně ulevit dopravě v přetížených částech města.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k osudu městské brány, která dlouho odolávala zboření. Proč nakonec Pražská brána padla, jakou roli sehrál dům koželuha Taxbergera a proč ji dnes připomíná jen reliéf na fasádě? Vraťte se s námi do poloviny 19. století, kdy se v Budějcích bouraly hradby.

Město Písek hledá investora, který vybuduje novou čtvrť Pražská brána v severní části bývalých Žižkových kasáren. Zásadní podmínky prodeje a výstavby schválilo zastupitelstvo na svém únorovém jednání. Město chce pozemky prodat, avšak jejich převod bude podmíněn realizací developerského projektu vycházejícího z urbanistické studie Pražská brána. Finální převod nemovitostí bude možný až po úspěšné kolaudaci staveb.

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko domu na rohu Hroznové a Krajinské ulice. Kromě obchodu s módním zbožím nebo hračkářství se tam kolem roku 1929 objevilo také nakladatelství a vydavatelství Melantrich. Co všechno se zde vydávalo? A kdy se domu nejvíce dařilo? To se dozvíte v dalším povídání.

V dalším díle Drbny Historičky se podíváme na Plachého uličku, která se také mohla jmenovat Kožešnická nebo Hudební. Kde se nakonec vzal název Plachého?

V našem seriálu jsme již psali o Linecké bráně, tentokrát se zaměříme na Pražskou bránu. Každý Budějčák ví, že tato brána byla zbourána v předminulém století, konkrétně v roce 1867. Když letos v létě Milan Binder připravoval svůj kalendář pro příští rok a dělal vizualizace původních staveb zasazených do současného vzhledu ulic, všiml si, že se nám vlastně zachoval celý bok Pražské brány.

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se tentokrát zaměřil Pražskou bránu.

Jan Schinko se v dalším díle Drbny historičky věnuje Krajinské ulici, která prošla od 19. století velkými změnami. Například tu stávala Pražská brána, kterou ovšem město nechalo zbourat v roce 1867. Málokdo také ví, že někdejší dělostřeleckou školu v Krajinské navštěvoval svého času vynálezce lodního šroubu Josef Ressl.

Na pohlednici starší než rok 1908 je průhled z Mariánského náměstí do Krajinské. Vpravo (to již za Mlýnskou stokou) stojí vysoký poněkud „useknutý“ Taxbergerův dům, naproti s příkrou prejzovou střechou Rothův dům. Mezi těmito dvěma domy něco chybí. Stála tam totiž do roku 1867 Pražská brána přiléhající k oběma domům. Brána byla chráněna barbakánem, který byl směrem k Mariánskému náměstí zatočený (aby nepřítel nemohl na bránu útočit přímo), obehnaný hradbou s cimbuřím a ukončený barbakánovou renesanční bránou. V barbakánu stály také domky strážců.

I druhý čtvrtek v měsíci patří oblíbenému seriálu o historii Českých Budějovic. Jan Schinko tentokrát zaostřil na Krajinskou, kde dříve stávala Pražská brána. Ta zde byla do roku 1867. Tehdejší radní ji nechali odstranit, protože prý překážela.