Plavbu po Vltavě má mnoho lidí spojenou výhradně s vodáctvím. Krásy jižních Čech a především kouzlo řeky Vltavy však lze objevovat i bez plných kempů a front před jezy. Ideální plán na rodinný výlet nabízí Jihočeská plavební společnost provozující plavby z Týna nad Vltavou, například linku mezi Týnem a Hlubokou nad Vltavou. Cestující se mohou těšit na malebnou vltavskou přírodu v kombinaci s historickými památkami, plavebními komorami, vorařskou obcí a dalšími atrakcemi.

Fotopast letos v červnu zachytila losa evropského, který se objevil na jihu Čech. Snímek zveřejnila společnost Alka Wildlife. Ta na základě svého monitorování potvrdila výskyt tohoto zvířete v regionu poprvé od roku 2017. Dříve se jich přitom pohybovalo v okolí lipenské přehrady 10 až 15. Někteří lidé po zveřejnění informace uvedli, že zvíře viděli v nedávné době mimo jiné na Lipensku. 

Počet případů klíšťových onemocnění na jihu Čech je výrazně vyšší než loni. Hygienici dosud evidovali 233 případů lymeské boreliózy a 67 klíšťové encefalitidy. Řekla to ředitelka jihočeské krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.

Po několika měsících končí revitalizace Křišťanovického rybníku na Prachaticku. Jde o nejvýše položený rybník v Česku, nachází se v nadmořské výšce 790 metrů. Náklady na revitalizaci vodního díla činí více než 22 milionů korun.

Podle odborníků může být levnou prevencí proti lesním požárům rozšíření velkých kopytníků. Informovala o tom nezisková organizace Česká krajina v souvislosti s požárem v Národním parku České Švýcarsko a nedávným zásahem hasičů ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku.

Dvanácté narozeniny oslavil v sobotu král táborské zoologické zahrady lev Simba. Výběh sdílí společně s o rok a půl starší lvicí Luenou. Oba se řadí k druhu lva pustinného, kterých ve volné přírodě zbývá odhadem už asi jen dvacet až třicet tisíc.

Ochránci přírody apelují na lidi, aby kvůli vysokým teplotám umožnili přístup k vodě volně žijícím živočichům, jako jsou ježci, zajíci, ptáci nebo včely. Na zahradách, ve vnitroblocích nebo parcích stačí například položit na zem misku s vodou a pravidelně ji obměňovat.

Výzkum prostředí, v němž druhy motýlů žily před stovkami tisíc až miliony let, může podle entomoložky Aleny Sucháčkové z Biologického centra Akademie věd ČR pomoci jejich nynější ochraně. Podle vědkyně je to, že v minulosti utvářeli krajinu velcí býložravci, dnes patrné v nárocích části motýlích druhů. Sucháčková, jejíž práce byla mimo jiné letos oceněna prestižní Prémií Otto Wichterleho, se zabývá také studiem tuzemské populace vzácného okáče stříbrookého i projektem, který může osvětlit původ některých motýlů vyskytujících se v Česku.

Dvoucentimetrový klikoroh borový v lese okusuje sazenice jehličnanů a v přírodě ho vědci registrují hlavně v tomto období. Objevuje se zejména na místech, kde řádil kůrovec. Vědci proto vyvinuli past, do které škůdce chytají.

Karas obecný byl jednou z nejběžnějších ryb tůněk a návesních rybníčků. V současné době mu ale hrozí vyhynutí. I přestože tato ryba dokáže přežít v nehostinných podmínkách, přichází postupně o své původní prostředí. Informovalo o tom Biologické centrum Akademie věd České republiky.