Přesně 30 let od svého založení slaví Národní park Šumava. Vyhlášen byl na základě nařízení vlády 20. března 1991. S rozlohou 68 064 hektarů je největší ze čtyř tuzemských národních parků. Šumavský národní park je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Před rokem 1990 byla většina jeho území nepřístupná, šlo o vojenský prostor. Na území NP bylo vyhlášeno 24 státních přírodních rezervací a jiných maloplošných chráněných území. Národní park musel čelit i přírodním katastrofám. Ať už se jednalo o kůrovcovou kalamitu nebo orkán Kyrill, který území zdevastoval v roce 2007.

Přes půl milionu ptáků lidé sečetli při letošní Ptačí hodince, meziročně o 100 tisíc více. Akce, která se konala o druhém lednovém víkendu, se zúčastnilo více než 27 tisíc lidí, loni jich bylo zhruba 22 tisíc. Nejčastěji pozorovaným druhem byla opět sýkora koňadra, skokanem roku čížek lesní, uvedli zástupci České společnosti ornitologické (ČSO) v tiskové zprávě.

Národní park Šumava zahájil monitoring populace losů. Na území parku a v jeho okolí žije podle odhadů zhruba patnáct jedinců. Přesný počet a místa výskytu by mělo ukázat právě mapování. Do něj může přispět každý, kdo losa, nebo jeho stopy zaznamenal, a to nejen na Šumavě.

Tatranka a Tajfun. Tak se jmenují dvě mláďata zubra evropského, která se letos narodila v táborské zoo. Jména jim vybrali návštěvníci, kteří si je za odměnu budou moct nakrmit. Táborská zoo se dlouhodobě snaží o návrat zubra evropského do přírody.

Do české přírody se po sto letech vrací kočka divoká, do středu republiky se stěhuje z německého pohraničí a z Karpat. Výskyt příbuzné rysa ostrovida potvrdili vědci z Mendelovy univerzity díky záznamům z fotopastí i nálezům mrtvých jedinců. Kvůli lovu, který trval až do poloviny 18. století, tento druh téměř vyhynul, v osmdesátých a devadesátých letech pak zoologové populaci koček divokých podpořili vypouštěním zvířat do přírody. Teď se po stopách malé šelmy vydává i široká veřejnost.

Jihočeští veterináři včera zkontrolovali kvůli ptačí chřipce zasíťování ptáků v zoologické zahradě Hluboká nad Vltavou. Kontrola souvisela s tím, že na Starohaklovském rybníku v Českých Budějovicích se prokázala ptačí chřipka u volně žijící labuti a pěti kachen. Všechny ptáky má zoo ve voliérách, zasíťované. Novinářům to řekli ředitel jihočeské veterinární správy František Kouba a zooložka zoo Markéta Jariabková.

Ptačí chřipka se dnes potvrdila v dalších dvou lokalitách v jižních Čechách. V obou šlo o volně žijící drůbež a virus H5N8. Jedna je na kraji Českých Budějovic, druhá v Hradišti u Písku. Stát kvůli snaze omezit přenos choroby zakázal v celé ČR větším chovatelům chov drůbeže ve volných výbězích, omezuje se rovněž prodej a přemisťování drůbeže.

Během víkendu byli strážci Národního parku Šumava svědky neuvěřitelné drzosti ze stran turistů. Ti se klouzali po hladině ledovcového jezera a slovně napadali místní ochránce přírody, kteří se jim snažili vysvětlit, že tím poškozují nejen přírodu, ale také hazardují s vlastním zdravím. Ledovcová jezera jsou součástí přírodní rezervace a vstup mimo vyznačené trasy je zakázán.

Jedinečná krajina Lipenska inspirovala českobudějovického důchodce Jana Tláška k tvorbě unikátního betlému. Vytvořil ho během tohoto roku, kdy kvůli hrozbě nákazy koronavirem strávil několik měsíců v domácí izolaci. Netradiční betlém vyrobil většinou ze žaludů a dubových větviček.

Zatímco obvykle nosili lidé o Štědrém dnu medvědům na hrad a zámek Český Krumlov dobroty a za to dostávali nápoj medvědí mls a děti dárky, letos platí jen to první. Kvůli koronaviru sice lze darovat třem medvědům potravu, ale akce Medvědí Vánoce je zrušená. Pamlsky včetně slavnostního masového dortu dají medvědům medvědář Jan Černý s přáteli. Změnilo se i medvědárium v zámeckém příkopu.