Okolí obce České Žleby je oblastí tzv. jižní Šumavy, které bylo především v letech 1948-1950 nejčastěji využíváno k ilegálním přechodům československých hranic do Bavorska osobami pronásledovanými po Únoru 1948 komunistickým režimem. Nejpoužívanější stezka svobody vedla od Milešic lesní cestou mezi Bobíkem a Boubínem k Lenoře a po překročení Teplé Vltavy dále Radvanovickým polesím kolem Dolního Cazova do bavorské osady Schnellenzipf. Druhá stezka, používaná především bratry Hasilovými, vedla po přebrodění Teplé Vltavy u Soumarského mostu kolem osady Dobrá a po překročení silnice pod Českými Žleby okrajem osady Radvanovice na louky mezi Horní a Dolní Cazov a po okrajích lesů a kolem kamenných valů dolů přes hraniční Mechový potok do lesa v blízkosti Schnellenzipfu.

Jihočeši ví, kdo to byl Král Šumavy. A především na Šumavě všichni věděli, že šlo o Josefa Hasila. V roce 1949 pětadvacetiletého mladíka, který pomáhal s přechodem československých hranic. Jaký je skutečný příběh zrození legendy, která se stala štvanou zvěří a každý příslušník Pohraniční stráže SNB jej chtěl dostat? O tom více historik Pavel Moc ve svém třídílném seriálu Zrození Krále Šumavy.

Vody v jihočeských řekách na závěr prázdnin ubývá, Vltava v úseku Soumarský most - Pěkná je na hranici splavnosti. Kateřina Štěrbová z českobudějovického hydrometeorologického ústavu v úterý řekla, že pokud hloubka vody na vodočtu u Soumarského mostu klesne, úsek bude nesplavný.