Uhelná komise začátkem prosince doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Město České Budějovice se loňským schválením Strategie pro zelené město přihlásilo k tomu, že bude bez fosilních paliv ještě před oficiálními evropskými termíny.

Novou součástí Teplárny České Budějovice se stane dceřiná společnost ZEVO Vráto a.s., o jejímž založení rozhodla rada města, která vykonává práva jediného akcionáře teplárny. Současně byla schválena i změna stanov, zaručující vlastníkovi plnou kontrolu nad fungováním dceřiné společnosti.

Někdejší výtopnu pak bude připomínat pouze 160 metrů vysoký betonový komín, který se stane součástí připravovaného zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Jde o moderní způsob efektivního využití potenciálu nerecyklovatelných odpadů, který se už využívá ve zhruba 520 evropských lokalitách. Nejvíce se jich podle evropského svazu CEWEP nachází ve Francii (126) a Německu (96).

Bez ohledu na to, zda zelené politice fandíte, nebo nikoliv, tomuto trendu v příštích dekádách neuniknete. Představitelé Evropské unie dali již přijatými i připravovanými směrnicemi jasně najevo, že udržitelný růst provázený masivními investicemi do čistších zdrojů výroby energie, uhlíkové neutrality nebo zefektivnění práce s odpadem budou výzvami všech členských zemí. Významné změny čekají především odpadové hospodářství. Závazné cíle již mají své časové rámce, tudíž je nutné k těmto cílům budovat cestu efektivními investicemi.

Není to tak dávno, co v Plané nad Lužnicí stála stará a špinavá teplárna. Nevzhlednou stavbu v roce 2012 nahradil moderní zdroj energie, který zaujal také v ekologické soutěži E.ON Energy Globe. Zařízení patří mezi evropské technologické špičky a pomohl snížit škodlivé emise v okolí o více než 90 procent.

Českobudějovická teplárna startuje novou topnou sezonu. Dnes začala celý rozsáhlý distribuční systém, měřící 163 kilometrů, nahřívat, aby už o chladném prodlouženém víkendu mohla teplo dodávat do sítě.

Několikaměsíční zpoždění nabere stavba horkovodu mezi Temelínem a Českými Budějovicemi. Podle stavební firmy Tenza stavbu zkomplikovala epidemie koronaviru, kvůli které chyběli zahraniční dělníci. Práce zpomalilo i deštivé počasí. Po dokončení horkovodu ušetří budějcká teplárna kolem 80 tisíc tun hnědého uhlí ročně, které nahradí teplo z temelínské jaderné elektrárny.

Zkuste si tipnout, jaké procento odpadu vyprodukovaného v tuzemsku končí na skládkách bez dalšího využití. Deset, dvacet nebo dokonce třicet procent? Málokdo by hádal, že je to téměř padesát procent. Zbylých pětatřicet procent najde využití díky recyklaci (mnohdy mimo území EU) a jen sedmnáct procent je opětovně energeticky využito například na vytápění nebo výrobu elektřiny. Směrnice EU přitom už za pár let budou požadovat radikální změnu tohoto poměru. Bez dalších zařízení pro energetické využití odpadu, kterým se zkráceně říká ZEVO, to ale nepůjde.

Poslední červnový týden čeká Teplárnu České Budějovice odstávka. Začne v pátek 26. června ve 20 hodin a skončí 30. června v 9 hodin. Zákazníci ovšem o teplou vodu nepřijdou, stejně jako každý rok ji pro ně teplárna zajistí ze svých záloh. V řadě jiných měst takovou výhodu lidé nemají, tam odstávka výrobních teplárenských zařízení znamená pouze studenou vodu z kohoutku.

Hnědé uhlí je nejpoužívanější zdroj pro kogenerační výrobu elektrické energie a tepla v budějcké teplárně. Jeho podíl však bude postupně klesat. Zatímco například vloni mělo uhlí skoro stoprocentní podíl při výrobě, brzy by to mělo být už jen 65 procent a po výstavbě nového kotle na dřevní štěpku a následně i spuštění ZEVO by už nebylo potřeba vůbec. Značný podíl při výrobě energií by nově získala právě biomasa, mezi kterou se štěpka řadí, a následně pak také energeticky využitelné odpady.