Ministr kultury Antonín Staněk si včera, v sobotu 11. srpna, v Českém Krumlově prohlédl při pracovní cestě zámek i otáčivé hlediště v zámecké zahradě. O točně mluvil s památkáři, chce se ještě kvůli této divadelní scéně setkat s místními politiky, zástupci UNESCO a hlavně s obyvateli, než rozhodne, co s hledištěm dál.

Na dobové kresbě z let před rokem 1872 z archivu Arnošta Matschina je gotické náměstíčko na konci Hroznové ulice před Rybářskou bránou. Vpravo na rohu Panské stojí Stará rychta. Vlevo by následoval průchod na Piaristické náměstí. Kdyby si krupaři a mlynáři nevydupali na radnici v roce 1872 zboření gotické hradby s vjezdem a gotické Rybářské věže, mohl by být tento kout města vhodný na zápis do UNESCO. Kromě Staré rychty všechno na kresbě bylo na přání majitelů Předního mlýna zlikvidováno. Dnes je tam také výtvarně hodnotný komunikační uzel, ale na zápis do UNESCO už to není a těžko bude.

Na pohlednici pořízené po roce 1900 je hlavním motivem mariánské sousoší stojící na Mariánském náměstí, ale větší část než Mariánské zabírá vpravo Lobkovické náměstí. Logiku to mělo v tom, že sousoší P. Marie směřovalo do Mariánského náměstí, kdežto na Lobkovickém stála kašna. Obě náměstí se tak jmenovala oficiálně od roku 1875 do sloučení v jeden celek v roce 1921 na náměstí Jirsíkovo.

Na snímku z nedávné doby je sice pro cyklisty pořádána zvláštní akce, ale na kole se jezdí v Budějcích už od konce 19. století. Tehdy s tím byly ale trochu potíže...

V dnešním díle se podíváme na jednu z nejznámějších ulic v Budějcích. Ulice Karla IV. je přímou spojkou s náměstím a denně jí projde několik stovek lidí. Jak se ulice proměnila a co zde zůstalo si přečtěte v dnešní Drbně historičce.

Staví a bourá se v každém městě, to není nic mimořádného. Kdyby se v Budějcích nebouralo například od roku 1550, bylo by celé město gotické, mělo by hradby a asi dva kilometry podloubí a bylo by dnes zapsáno v UNESCO. Ale bourání by nemělo v určité lokalitě převažovat nad stavěním. Právě u nás k tomu došlo. V roce 1962 byla bezohledně zbořena severní strana Mariánského náměstí se secesním bio Grandem a klasicistním restauračním a kulturním centrem Metropol, přičemž se tam za 55 let nic nepostavilo a v dohledné době nepostaví.

Nikdo další už to, co dokázal strakonický experimentální archeolog Pavel Pavel, nezopakuje. Pavel ze Strakonic jako první pohnul obrovskými sochami na Velikonočním ostrově, které nyní spadají do seznamu kulturního dědictví UNESCO. A na základě toho nikdo nesmí se sochami hýbat.

Milevské maškary z největšího tuzemského masopustního průvodu, který je zapsaný v České knize rekordů, mají muzeum. Otevřelo se ve čtvrtek v budově bývalé milevské spořitelny, expozice zaplnila tři místnosti. Náklady na vznik muzea dosáhly milionu korun. Historie milevských maškar sahá do roku 1862, jsou tedy nejstarší doloženou masopustní tradicí v jižních Čechách.

Nový strategický plán rozvoje města hodně napoví, jaké budou České Budějovice za dalších deset let. Na plánu teď radnice intenzivně pracuje, hotový bude v létě.

Jan Schinko se v dalším díle Drbny historičky věnuje Krajinské ulici, která prošla od 19. století velkými změnami. Například tu stávala Pražská brána, kterou ovšem město nechalo zbourat v roce 1867. Málokdo také ví, že někdejší dělostřeleckou školu v Krajinské navštěvoval svého času vynálezce lodního šroubu Josef Ressl.