V lipenské přehradě přibývá sumců velkých, kteří jako vrcholový predátor likvidují candáty. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR a rybáři zahájili projekt, který má ohroženého dravce chránit. Do přehrady instalovali šest desítek umělých hnízd, v nichž se mají candáti vylíhnout.

Nové možnosti hospodaření na rybnících v České republice hledá třeboňská společnost ENKI. Snaží se o propojení hospodářských zájmů majitelů rybníků, ochránců přírody, hydrobiologů a rybářů. Projekt trvá dva roky a na některých rybnících ukázal, že chov ryb v nich může být ziskový. Pro výzkum si vědci vybrali deset rybníků z jižních Čech, Brd a Karlovarska, které jsou součástí přírodní rezervace a národní přírodní památky, protože na nich je hospodaření komplikovanější, upřesnila manažerka kvality společnosti ENKI Lenka Kröpfelová.

Vědci popsali chování páru termitů před 40 miliony lety. Našli je uvízlé v jantaru. Jejich chování popsali i pomocí technologií, jako je rentgenová tomografie nebo počítačová analýza. V tiskové zprávě o tom informovala Daniela Procházková z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR.

Přírodní pastva divokých koní, praturů nebo zubrů vede k ukládání uhlíku do půd. Tím pádem uhlík neuniká do atmosféry, což pomáhá ke zpomalování klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu pracovníků Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Uhlík se do půdy ukládá v podobě stabilní organické hmoty. V tiskové zprávě o tom informovala Daniela Procházková z biologického centra.

Vědci z českobudějovického Biologického centra akademie věd ČR zjistili, že jimi vyvinutý přípravek pomáhá chránit kaštany před klíněnkou jírovcovou a houbovou chorobou. Škůdci způsobují skvrny na listech, které kvůli tomu opadávají. Přírodní přípravek, který tvoří směs dvou druhů užitečných hub, vědci původně vyvinuli pro obohacení půdy a jako obranu proti škůdcům rostlin. Nyní zjistili, že pomáhá chránit i kaštany.

V přírodních zdrojích pitné vody na jihu Čech bude stoupat množství organických látek. Způsobuje to globální oteplování a také hospodaření v krajině. Vyplývá to z výzkumu vědců, který představilo českobudějovické biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

Vědci na třech místech na různých kontinentech nalezli několik druhů doposud neobjevených mravenců. Vyskytují se v Keni, Papui Nové Guineji a jižní Americe. Mezinárodní tým, který se projektu věnoval, vedli vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR. Řekl to Petr Klimeš z entomologického ústavu biologického centra.

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích uspořádá 26. října 2023 od 18 hodin panelovou diskusi pro širokou veřejnost o úloze přírodních a humanitních věd, o komunikaci environmentálních hrozeb, ztrátě biodiverzity a klimatické změně.

Tříměsíční sbírka vynesla od dárců na přípravu fotografického atlasu rostlin více než 670 tisíc korun. Výnos zajistil vědeckému týmu, který publikaci dává dohromady, peníze na další práci. Jde o první kompletní fotografický atlas rostlin v ČR. Obsahovat by měl více než 3000 druhů. Fotoatlas připravují vědci z Jihočeské univerzity, brněnské Masarykovy univerzity, olomoucké Univerzity Palackého nebo České zemědělské univerzity a botanického ústavu Akademie věd.

Vědci z několika pracovišť zahájí projekt zaměřený na sledování populace pstruhů ve 200 lokalitách na Šumavě a okolí. Podílejí se na něm zástupci Česka i Německa. Projekt, který potrvá tři roky, má především zjistit původní druh pstruha, jeho množství, stav, zdravotní kondici nebo případný výskyt parazitů. Vědci to řekli novinářům v Borových Ladách na Prachaticku.