Populace rybáka obecného, který hnízdí na pokusných plovoucích ostrovech Biologického centra Akademie věd ČR na lipenské přehradě, výrazně vzrostla. Zatímco loni ohrožený pták hnízdil na čtyřech místech, letos jich je sedm. Na ostrovech žije 14 mláďat rybáků. Novinářům to řekl ornitolog z Jihočeské univerzity Jan Riegert.

Vědci z Jihočeské univerzity a třeboňského mikrobiologického ústavu akademie věd objevili novou technologii na krmení plůdku candáta v umělých odchovech. Larvy tohoto dravce lze podle nich živit vířníkem, jenž dostává potravu z řas. Zvýší se tím procento úspěšnosti přežití candáta v raném vývoji.

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu po celém světě rychle klesá. Z velké části to způsobuje změna klimatu. Pokles kyslíku ve sladkovodních jezerech je výraznější než v oceánu a ohrožuje sladkovodní organismy i kvalitu pitné vody a ohrožuje existenci fauny a flory. Vyplývá to z výzkumu, na kterém se podílel i hydrobiolog Josef Hejzlar z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR.

Jan Perner z Biologického centra Akademie věd sídlícího v Budějcích získal ocenění Učené společnosti České republiky. Mladý parazitolog se tvůrčím způsobem zasloužil o zavedení a využití nových experimentálních přístupů, které představují významný pokrok při výzkumu roztočů či klíšťat a jejich přizpůsobení k parazitickému způsobu života.

Vědci z českobudějovického biologického centra a třeboňského střediska Algatech zjistili příčinu úhynu orlů bělohlavých na jihovýchodě USA. Dravci více než 25 let umírali na neurologickou nemoc nejasného původu. Vědci zjistili, že její příčinou byl toxin ze sinic.

Přes půl milionu ptáků lidé sečetli při letošní Ptačí hodince, meziročně o 100 tisíc více. Akce, která se konala o druhém lednovém víkendu, se zúčastnilo více než 27 tisíc lidí, loni jich bylo zhruba 22 tisíc. Nejčastěji pozorovaným druhem byla opět sýkora koňadra, skokanem roku čížek lesní, uvedli zástupci České společnosti ornitologické (ČSO) v tiskové zprávě.

Čeští vědci otestovali novou „dvojitou protilátku“, která velmi účinně chrání před koronavirem SARS-CoV-2 a všemi jeho testovanými variantami. Zároveň také zabraňuje viru, aby mutoval a stával se rezistentní vůči léčbě. Protilátku vyvinuli švýcarští vědci z biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně, jejich čeští kolegové z Biologického centra AV ČR a Českého centra pro fenogenomiku v centru BIOCEV ověřovali účinnost protilátky v preklinické studii.

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu. Toho chtějí docílit čeští vědci, kteří jako první na světě upravili chmel pomocí genetické technologie CRISPR. Techniku už vyzkoušeli na genu, který ovlivňuje barvu, aktuálně už ale pracují na genech ovlivňujících tvorbu látek důležitých v pivovarnictví nebo farmacii. Zavedená technologie by podle nich mohla pomoci vyšlechtit lepší a užitečnější chmel pro budoucí generace.

Klienti píseckého SeniorCentra mohou využívat virtuální brýle, které je zavedou do přírody nebo do zahraničních měst. Pomůcka je vybavena i zvukovým doprovodem. Senioři tak mohou v době koronaviru aspoň virtuálně cestovat po různých místech. Brýle půjčila centru firma Flying Kale, řekla za ní Kateřina Třísková.

Na Lipně zahnízdil silně ohrožený pták rybák obecný, příbuzný racka. Přilákaly ho experimentální plovoucí ostrovy, které na lipenskou nádrž umístili již dříve vědci, aby tam zvýšili druhovou rozmanitost. Ptáky objevili hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd (AV) ČR při pravidelné kontrole těchto pokusných ostrovů.