Ne 13. 9. 2026Lubor
Z kraje

Vědci objevili technologii na krmení plůdku candáta v umělých odchovech

ČTK2 minuty čtení12. 6. 2021, 8:00
Vědci objevili technologii na krmení plůdku candáta v umělých odchovech
Vědci objevili technologii na krmení plůdku candáta v umělých odchovech · Foto: pixabay.com / zdenet

Vědci z Jihočeské univerzity a třeboňského mikrobiologického ústavu akademie věd objevili novou technologii na krmení plůdku candáta v umělých odchovech. Larvy tohoto dravce lze podle nich živit vířníkem, jenž dostává potravu z řas. Zvýší se tím procento úspěšnosti přežití candáta v raném vývoji.

V současnosti larvy candáta dostávají v umělých odchovech jako potravu žábronožkou solnou. „Tento korýš je ale pro drobný plůdek příliš velký a rybky jej přijímají, až když mají větší ústní otvor. Do té doby jim musí vystačit zásoby ze žloutkového váčku, či si najít jinou potravu, což způsobuje velice nízké přežití larev. Jde o zhruba 20 procent. Tím, že při odchovu využíváme výrazně menší vířníky, dosahujeme dvou- až třínásobně vyššího procenta přežití. Jakmile pak larvy odrostou, můžou přejít na větší potravu," uvedl Carlos Yanes-Roca z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

Lepší rozvoj mozku a odolnost vůči stresu

Objevený potravní řetězec podle vědců pozitivně ovlivňuje i vývoj malých candátů. Vířníci krmeni řasou totiž přinášejí larvám candátů lepší rozvoj mozku a odolnost vůči stresu. Klíčovou roli hrají nenasycené mastné kyseliny, které produkují mikrořasy. Produkce těchto látek je však pro mikrořasy metabolicky náročná, což výrazně zvyšuje jejich cenu. „Analýzy však ukázaly, že není důležité mít k dispozici drahou řasu, ale takovou která obsahuje velké množství esenciální, základní, polynenasycené mastné kyseliny alfa-linolenové. Metabolismus ryb se už postará o to, aby byla správně využita. A právě takovou řasu máme k dispozici ve vlastních sbírkách. Navíc má i nutričně vyvážené složení,“ uvedla Karolína Ranglová z mikrobiologického ústavu Centra Algatech.

Výzkum je součástí projektu Algae4Fish v programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A Rakousko – Česká republika. Na jeho řešení se podílejí Jihočeská univerzita, Mikrobiologický ústav AV ČR, rakouská společnost BEST a rakouský Federální úřad pro vodní hospodářství.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci po letech chátrání slavnostně otevřel nový sálKultura

Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci po letech chátrání slavnostně otevřel nový sál

Po náročné rekonstrukci se Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci dočkal slavnostního otevření. Veřejnost mohla poprvé navštívit nový multifunkční sál, který má sloužit koncertům i divadelním představením. V areálu už funguje také restaurace a po téměř šedesáti letech se sem vrátila výroba piva. Podívejte se, jak to tam vypadá.

Edita Nevoralová: Nárůst závislostí je alarmující. Budějovice musí reagovatPolitika

Edita Nevoralová: Nárůst závislostí je alarmující. Budějovice musí reagovat

České Budějovice se pro rok 2026 umístily na nelichotivé první příčce v měření zbytků návykových látek, konkrétně pervitinu, v odpadních vodách. Výzkum ve více než stovce evropských měst ukázal, že Česká republika čelí vážnému problému.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook