Podle nejstaršího policejního „Seznamu zde místně se nacházejících automobilů a motocyklů“ z prosince 1919 se ve městě nacházelo 31 automobilů a 16 motocyklů. Počet rychle rostl tak, že pro přehlednost se uvádí, že ve 20. letech 20. století jezdilo ve městě plus mínus 200 automobilů. Postupně si automobily dělaly v ulicích, co chtěly. Nebyly velké havárie, většinou jen takové šťouchy, nebo auto jedné firmy spadlo do Mlýnské stoky, ale radnice musela rychlost omezit.

Jan Vitha je mladý podnikatel, který v Budějcích rozjel úspěšný projekt Plná taška. Ten si u Jihočechů získává stále větší oblibu a letos v dubnu oslavil třetí narozeniny. Nejen o tom jsem si Janem Vithou povídala.

Po 28. říjnu 1918 setrvávaly v nové Československé republice rakouské zákony. Aby to mělo právní rámec, vydal se první zákon, kterým se převzaly rakouské normy a pak postupně 18 nových zákonů. Ve stavebníci platily dlouho staré c. k. zákony. Zprvu to nevadilo, poněvadž hned po Velké válce se nestavělo. Nebyl materiál, chyběli lidi (v každé obci je pomník padlým).

Lípa srdčitá, symbolu, který Češi považují za národní strom, ode dneška, svátečního úterý 8. května, roste před budovou hlavní pošty nedaleko pomníku letce v Českých Budějovicích. Krajské město si tak připomnělo sté výročí vzniku Československé republiky.

Pivo a právovárečníci mají ve městě svou historii možná hned od roku 1265, kdy se město založilo. Přistěhovali se měšťané z Bavor a Rakouska a řemeslníci z Čéčových Budivojovic a jistě něco pili. Během 1. světové války a krátce poté spotřeba piva ve městě poklesla, ale již v roce 1928 dosáhly oba naše pivovary předválečný výstav, který dále navyšovaly. Měšťanský pivovar měl výstav 110 547 hl., Budvar 214 633 hl. Vedle toho se pilo Protivínské, Třeboňské a Plzeňské.

Budějcká Drbna přináší třetí díl seriálu, který vznikl ve spolupráci s historikem Janem Schinkem u příležitosti stoletého výročí republiky. Jaké proměny se ve městě za sto let odehrály? Nyní se zaměříme módu.

Busta T. G. Masaryka se pravděpodobně vrátí do Tyršova sadu v Kněžských Dvorech, které jsou součást severního předměstí Českých Budějovic. Usiluje o to v čele se svým předsedou Jaroslavem Havlíčkem územní skupina, která předává podněty územnímu výboru a ten dále vedení města. A budějcký magistrát hodlá snahu podpořit.

Budějcká Drbna přináší druhý díl seriálu, který vznikl ve spolupráci s historikem Janem Schinkem u příležitosti stoletého výročí republiky. Jaké proměny se ve městě za sto let odehrály? Nyní se zaměříme na provoz kin, chcete-li biografů.

Legenda ve světě podlahových krytin, společnost Koberce K+K, v letošním roce slaví pětadvacet let výročí od svého vzniku. A u příležitosti čtvrtstoletí na trhu společnost přichystala atraktivní překvapení.

V Jihočeské vědecké knihovně evidují za loňský rok 245 výpůjček knih Karla Klostermanna, spisovatele Šumavy, od jehož narození uplynulo dnes, 13. února, 170 let. Autorův odkaz udržují v jižních Čechách dva spolky. Nakladatelé na jeho díle neprodělají, tvrdí zástupci knihoven, spolků a ředitel volyňského muzea a znalec šumavské literatury Karel Skalický.