Zástupci Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity uspěli na konci uplynulého roku s výsledky svého výzkumu na mezinárodním kongresu cestovního ruchu v portugalském Peniche. V silné konkurenci více než sta příspěvků od vědců z téměř třiceti zemí světa byla práce Viktora Vojtka, Petra Štumpfa a Petra Janečka z Katedry obchodu a cestovního ruchu vyhlášena jako jedna nejlepších.

Vyčištěné komunální odpadní vody jsou zdrojem biologicky účinných látek včetně těch, které ovlivňují nervovou soustavu organismů. Na vliv těchto látek na pstruha obecného se ve svém unikátním výzkumu zaměřil tým vědců z Laboratoře environmentální chemie a biochemie Fakulty rybářství a ochrany vod ve Vodňanech. Všech jedenáct analyzovaných psychoaktivních látek, včetně u nás nejčastěji používaných antidepresiv, bylo nalezeno minimálně v jedné tkáni pozorovaných ryb. Nejvyšší koncentrace přitom byly v játrech a ledvinách.

Středoškolák Jakub Vácha zkoumal budoucí pískovnu v Dráchově na Táborsku, kde objevil i významnou populaci čolka. Jeho připomínky a rekultivační návrhy zohlednila těžařská firma Českomoravský štěrk při konečném návrhu těžby a odborníci je začlenili do procesu EIA, posuzování vlivu na životní prostředí. Za práci získal sedmnáctiletý gymnazista cenu Jihočeská ratolest.

Zatraktivnění přírodovědných a technických oborů mezi širokou veřejností, popularizace vědeckých výstupů, prezentace inovačních technologií firem i vytvoření vyhledávaného turistického místa v Českých Budějovicích. To jsou hlavní cíle vybudování Science centra v jihočeské metropoli.

Výzkum na Šumavě ukázal, jak si příroda poradí s účinky kyselých dešťů i kůrovcovou kalamitou. Za výzkum dopadu kůrovcové kalamity v roce 2004 na lesní, půdní a vodní ekosystémy na Šumavě jeho vedoucí, přední český hydrobiolog Jiří Kopáček z Biologického ústavu Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích, obdržel ve čtvrtek 21. září Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky.

Významný vědecký výzkum ve vybraných domácnostech by měl přinést dosud neznámé pohledy na společenské vztahy v české společnosti. Odborníci osloví náhodně vybrané domácnosti z různých koutů České republiky.

Vědeckému týmu parazitologa Julia Lukeše z českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky se podařilo získat další grant od soukromé nadace amerického mecenáše Gordona Moora. Tým bude zkoumat mořského bičíkovce Diplonema papillatum. Jak se totiž v posledních letech ukázalo, tato skupina prvoků tvoří významnou složku světového planktonu

Hydrobiologové zahájili rozsáhlý průzkum lipenské nádrže, který má mimo jiné zmapovat stav populace candátů. Každoročně se jich tu líhnou miliony, první rok však přežije jen necelých pět procent. Po roce 2005 se počet candátů v nádrži výrazně snížil a odborníci chtějí na základě průzkumu navrhnout opatření, jak se opět přiblížit původnímu stavu.

Více než polovina Čechů někdy spotřebovává potraviny po skončení doby minimální trvanlivosti. Asi 48 procent lidí jí tyto potraviny i po skončení doby použitelnosti, tedy datu uvedeném v označení „spotřebujte do“, u potravin, které se rychle kazí, jako jsou mléčné výrobky nebo maso. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Významné akademické ocenění získají hydrobiolog Milan Říha a ekolog Jan Hrček z českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky. Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová jim udělí dnes, v úterý 6. června v pražské Lannově vile Prémii Otto Wichterleho. Ocenění je určeno špičkovým vědcům do 35 let věku, kteří úspěšně splnili významný vědecký úkol. Prémie přináší mladým badatelům také finanční odměnu 300 tisíc korun.