Český král Přemysl Otakar II. se rozhodl postavit nové královské město a 10. března 1265 nechal vyhotovit listinu, která dala vzniknout Českým Budějovicím. Příběh o založení města a jeho nejslavnějších momentech si pro Drbnu připravila doktorka Kateřina Pražáková z Jihočeské univerzity, odbornice na dějiny raného novověku ve střední a východní Evropě.

Před 760 lety položil rytíř Hirzo základy města, které se dnes pyšní bohatou historií. První písemná zmínka o Budějovicích pochází z 10. března 1265, kdy bylo dominikánům přiděleno místo pro stavbu kláštera. Jak tehdy území města vypadalo a co všechno předcházelo jeho vzniku? A proč historici považují právě tento den za okamžik jeho založení?

Hotel Nový v Táboře, dnes Grand, navštívila řada významných osobností, roku 1932 třeba starosta Chicaga Antonín Čermák. O třicet let dříve se tu scházeli Alfons Šťastný z Padařova, propagátor agrárního hnutí, a baron JUDr. Ervín Nádherný, velkostatkář z Chotovin, aby založili Mlékařské družstvo táborské, předchůdce dnešní Madety. Do rejstříku bylo zapsáno 4. června 1902.

Jan Schinko se v dnešním dílu Drbny historičky podíval na historii Budějc. Založení města v roce 1265 se odvíjí od nejstarší známé písemnosti. Tvar jména Budějovice se po staletí upravoval podle toho, jestli byl písař znalý latiny nebo němčiny. Přemysl Otakar II. měl o založení města zájem, ten byl hlavně politický.

Historie Českých Budějovic, dnes statutárního města Jihočeského kraje, se začala psát před 750 lety, kdy se o jeho založení přičinil Přemysl Otakar II. V současnosti je město známé pivovarem Budvar, továrnou na kancelářské potřeby Koh-i-noor Hardtmuth či potravinářskou Madetou, řadou památek, univerzitou a je i sídlem českobudějovické diecéze. Výročí vzniku zhruba pětadevadesátitisícových Budějc připadá na úterý, oslavy potrvají několik měsíců.