České Budějovice - město piva, slavné koněspřežky i studentů

O tom, že na soutoku Vltavy a Malše vznikne nové královské město, rozhodl někdy počátkem 60. let 13. století Přemysl Otakar II. Město mělo být oporou jeho moci proti vlivnému šlechtickému klanu Vítkovců neboli pánů z Růže, do něhož spadají například Rožmberkové, páni z Hradce a z Landštejna. Území ale patřilo panu Čéčovi z Budivojovic, jehož otec Budivoj tam založil osadu s kostelem. Král mu za to nabídl nepříliš vzdálený hrad Velešín s celým panstvím.

Z pověření Přemysla Otakara II. řídil založení města zvíkovský purkrabí Hirzo, pod jehož vedením bylo vyměřeno velké čtvercové náměstí, pravidelně se křižující ulice a jednotlivé domovní parcely. Na západním okraji města, přímo nad Vltavou, bylo zároveň vyznačeno staveniště pro dominikánský klášter - dnes patrně nejhodnotnější památku. Bratři dominikáni převzali plochu 10. března 1265, což je také datum, od něhož se stáří Budějc oficiálně odvozuje.
    
„Král železný a zlatý“ udělil městu různá privilegia, protože si byl dobře vědom, že nové sídlo musí být silné nejen po vojenské, ale i po hospodářské stránce. Mezi tyto výsady patřilo například právo várečné, historie vaření piva se v Budějcích tedy datuje již do roku 1265. Pivo bylo obecně označováno jako Budweiser Bier - budějovické pivo. Budvar (dříve Český akciový pivovar) byl založen v roce 1895. Kromě něj se ve městě vaří například také značka Samson.

Krátce po založení Budějc v roce 1265 byl položen i základní kámen farního kostela - od roku 1785 katedrály svatého Mikuláše, která je hlavním kostelem českobudějovické diecéze. Do historie města se významně zapsal i Karel IV., který mu udělil řadu výsad, a zajistil tak Budějcím prosperitu. Ve 14. století město zmohutnělo a stalo se metropolí jižních Čech. V dalších staletích pak ale trpělo válkami a častými požáry. Obyvatele města ničil i mor. 

Příznivý obrat ve vývoji nastal až v 19. století, kdy v roce 1832 vyjela z Budějc koněspřežná dráha do rakouského Lince, tehdy ojedinělý dopravní prostředek, který neměl obdoby na evropském kontinentě. Koncem druhé světové války v březnu 1945 se Budějce staly cílem náletů amerického letectva, které město značně poškodily a způsobily ztráty na životech. Po konci konfliktu byla z města také vysídlena kdysi významná menšina německého obyvatelstva.

České Budějovice, které jsou od roku 1991 sídlem Jihočeské univerzity, se pyšní řadou památek. Celé historické jádro bylo v roce 1980 prohlášeno za památkovou rezervaci. Jejím centrem je čtvercové náměstí Přemysla Otakara II., jedno z největších v ČR, s barokní Samsonovou kašnou. Lemují je renesanční a barokní domy s podloubími. Turisté mohou obdivovat barokní radnici, Černou věž či městské opevnění s věžemi a baštami.

Město je rodištěm řady významných osobností, například průmyslníka Vojtěcha Lanny, zpěvačky Marty Kubišové, herců Karla Rodena a Jiřího Mádla, houslisty Pavla Šporcla či kosmonauta a současného velvyslance v Rusku Vladimíra Remka.

Zdroj: ČTK