DRBNA HISTORIČKA: České Budějovice letos oslaví 760 let, připomeňte si příběh jejich založení

Před 760 lety, dne 10. března 1265, předal technický zakladatel budoucího města Budějovic, rytíř Hirzo, v zastoupení a jménem svého krále Přemysla Otakara II. bratřím řádu kazatelů stanoviště vhodné pro stavbu kláštera a jeho provozoven v onom místě, kde má být postaveno nové město, blízko Budivojovic, na majetku krále, vedle probíhajícího ramene Vltavy a Malše. Také jim Hirzo předal část louky z druhé strany řeky, kde má být založena zahrada tohoto kláštera.

O tomto právním aktu je zachována v archivu písemná listina. Jiné písemné doklady jako zakládací listina, příkaz krále Hirzovi, smlouvy apod. nejsou, nenašly se a možná ani nebyly sepsány. Z textu nejstarší známé listiny vyplývá, že město v tom čase vybudováno nebylo, ale půdorysně už vyměřeno bylo, a to proto, že mniši dostali přesně vykolíkovanou areu. Jistě již byly vyměřeny bloky domů a náměstí. Nejspíše už i upravené toky řek kolem oválné lokality připravovaného města.

Úpravy toků řek a vysoušení zamokřených ploch pro nové město a následné vyměřování sítě ulic a areálu pro klášter se muselo podle badatelů provádět o dost dříve, od let 1262 či 1263. Odpovídá to i pozdějšímu textu kronikáře Bohuslava Balbína. Jsou to po 760 letech maličkosti, ale město nemůže slavit u základního kamene nebo jiného dokladu z roku třeba 1263, poněvadž nejsou. Historici se ústně a asi i písemně dohodli, že nejlepší bude považovat za založení Budějovic den 10. března 1265.

Jen lze o tom, jak to tady 10. března 1265 vypadalo, diskutovat. Něco, kolíky určitě, zde bylo. Rytíř Hirzo měl pobočníka, písaře, sluhy, kazatelé okolo apod. Možná stáli nebo zasedali někde u dnešní Piaristické. Někde také museli nocovat a stravovat se, přičemž dva, tři roky. Není tedy vyloučen nějaký objekt nebo dům v okolí budoucího náměstí. Mohli jistě jezdit kočárem do Budivojovic. Kazatelé začali poté stavět klášter. Štít klášterního kostela nad slepým ramenem je nejstarší vertikála města. Kameny a zdivo také, i když se kdysi „povídalo“, že nejstarší kameny jsou ve zdivu sklepa na jednom rohu náměstí.

Investor a zakladatel města Přemysl Otakar II. a technický zakladatel rytíř Hirzo „způsobili“ věhlasné město České Budějovice, nad kterým se rozplýval i Jan Neruda. Musel o něm v Praze napsat fejeton.