Na jihu Čech může do roku 2050 vzrůst spotřeba vody dvojnásobně

Jihočeská vodárenská soustava měří přes 550 kilometrů, vodu z ní pije a používá na 400 tisíc Jihočechů, více než polovina obyvatel kraje. Studii zpracovala pražská společnost Vodohospodářský rozvoj a výstavba. Analýza řešila potřeby 248 obcí. Autoři hodnotili rozvojový potenciál všech sídel napojených na soustavu. Do jedné skupiny zahrnuli 31 nejvýznamnějších, zbylých 119 do druhé. Do třetí pak 98 obcí, které teď vodu z JVS neberou, ale leží u dálnic D3 a D4 z Prahy do Českých Budějovic a z Prahy do Písku.

„Lze očekávat jejich rozvoj včetně průmyslových zón,“ uvedl ředitel JVS Antonín Princ. Autoři u 31 nejvýznamnějších obcí a měst vycházeli z územních plánů, demografického vývoje i rozvojových ploch. Studie zahrnula i plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro Jihočeský kraj do roku 2030 či lokality postižené v roce 2015 suchem.

Průměrná denní spotřeba domácností ve skupině 31 obcí je 85 litrů, zatímco v zahraničí 137 až 140 litrů. Tři scénáře možného vývoje spotřeby vody v jižních Čechách proto počítají s denní spotřebou 90, 115 a 140 litrů. Úpravna vody Plav, která je pro JVS klíčová, už teď umožňuje vyrobit 1500 litrů vody za vteřinu, tedy až 47,3 milionu metrů krychlových vody za rok. „V tom naši předchůdci, kteří ji v 70. letech minulého století projektovali a stavěli, odvedli vynikající práci. Předstihli dobu a postavili něco nadčasového,“ řekl provozní náměstek JVS František Rytíř.

Jihočeský vodárenský svaz vznikl v roce 1993, sdružuje 264 obcí a měst a s produkcí kolem 16 milionů metrů krychlových je největším producentem a distributorem pitné vody v kraji. Jeho základem je vodárenská nádrž Římov, úpravna vody Plav, čerpací stanice a 35 vodojemů. Jde o majetek za sedm miliard korun. Pokles odběru obcí, které dávají přednost vlastním zdrojům, nahrazuje JVS díky průmyslovým odběrům. Jejich podíl loni vzrostl na devět procent z vyrobené vody.