Štěpán Písařík: Natíráme, sekáme trávu, kácíme stromy, stavíme pergoly či terasy. Práce na zahradách nás naplňuje

Když jsem poprvé pročítal informace o vaší firmě, napadlo mě, že jste něco jako hodinový manžel, což jste mi ale záhy vyvrátil. Proč se vám takové označení nelíbí?
Nemám ho rád a vlastně nevím proč. (smích) Lidé mají hodinového manžela spojeného s tím, že přijde do domácnosti, kde pověsí poličku, něco opraví a tak dále. To my neděláme, specializujeme se na servis exteriérů. Jednoduše řečeno – zabýváme se tím, na co lidé nemají kvůli práci, koníčkům nebo i rodině příliš času. Mluvím o sekání trávy, kácení stromů, natírání, čištění… Baví nás práce venku, a to i v zimě. Stavěli jsme například stánky pro Českobudějovický advent a bylo to moc fajn. Někteří řemeslníci si berou přes zimu volno, my ne, jsme pořád k dispozici. (úsměv)

Takže prioritou jsou pro vás zahrady…
Ano, je to tak. Postaráme se o trávník, uděláme třeba nový plot, stejně tak můžeme postavit i terasu nebo pergolu. Dokážeme vytvořit plynulý přechod z interiéru do přírody. Dneska je to docela oblíbená věc.

Zmiňujete práci se dřevem. Znamená to, že si i třeba terasu nebo dřevěný domek sami navrhnete? Zkrátka uděláte vše od A do Z?
Přesně tak. Stejně tak samozřejmě není problém, když už zákazníci mají své návrhy, podle kterých chtějí, abychom produkt realizovali.

Je něco, co na zahradě neděláte?
Jezírka a výsadby keřů. Nejsme zahradníci. Pro nás je hlavní výstavba dřevokonstrukcí a údržba.

Stavíte především na dlouhodobé spolupráci, nebo nejsou problémem ani jednorázové akce?
Dlouhodobá spolupráce je samozřejmě fajn. Momentálně jsme zavedli sekací plány, kdy se k některým lidem vracíme každý týden, nebo jednou za čtrnáct dní či měsíc. Přijede skupina údržbářů, kteří posečou, pohnojí či třeba provzdušní trávník. Nebo zajišťujeme údržbu našich dřevostaveb. Ale stejně tak jsem tady i pro jednorázové akce. Prostě pro kohokoliv.

Takže pracujete i pro firmy…
Pro firmy děláme poměrně dost. Mimochodem nyní je moderní, že realizují terasy pro své zaměstnance, na kterých si mohou dávat třeba kafe nebo prostě jen chvíli relaxovat. Zkrátka taková relax zóna, třeba i na balkóně.

Můžete zmínit některé trendy, které se týkají exteriérů?
Zatímco poslední dobou zaspávají pergoly, do popředí se derou terasy. Jsou otevřenější, člověk se cítí víc propojen s přírodou. Například jóga je s terasami hodně spojená. Člověk vyjde z domu bosou nohou a stále je v suchu, i když je třeba na trávě rosa. Do teras se dnes také zabudovává osvětlení nebo různý úložný prostor.

Jak rychle dokážete postavit průměrnou terasu?
Pokud zákazník chce jen samostatnou plošinu pro posezení, je to poměrně rychle proveditelný úkon. Přijedeme, seznámíme se s místem, zaměříme prostory a uděláme závaznou nabídku přímo na míru. Jakmile ji zákazník potvrdí, do sedmi pracovních dní přijedeme, připravíme patky, položíme rošt a do dvou dnů můžeme terasu smontovat. Něco jiného jsou samozřejmě složitější, atypické terasy…

Vrátil bych se ještě k sekání trávy… Může si takovou službu dovolit kdokoliv? Třeba i babička na vesnici?
Záleží na více faktorech – zda se jedná o jednorázovou, nebo dlouhodobou spolupráci, na výšce trávy, členitosti pozemků... Obecně jsme ale na 0,90 až 1,50 korun za metr čtvereční, což si myslím, že není mnoho.

Najdou vás lidé na internetu?
Máme nové webové stránky, kde o nás zájemci najdou veškeré informace. Hodláme průběžně přidávat další služby, tak nás určitě sledujte. Budeme rádi!

Proč jste se rozhodl podnikat právě v této oblasti?
S partou známých jsem jezdil na montáže nábytku a podobných platforem do Rakouska či Německa. Osm měsíců jsem také pracovat ve stavební firmě v Austrálii, kde jsem nabíral řadu zkušeností. Demontovali jsme dřevostavby a po víkendech s kamarády montovali zahradní lavičky, pergoly a tak dále. Když jsem se pak vrátil, hledal jsem něco, co by mě bavilo. Nejblíž jsem měl k práci se dřevem, zároveň mě bavila práce venku. Měl jsem kamarády, kteří sdíleli stejnou myšlenku, nechtěli sedět někde v kanceláři, tak jsme se do toho pustili. Nejdřív pouze na bázi brigád, později padlo rozhodnutí, že založím firmu.