Cisterciákům z Vyššího Brodu náleží podle ústavního soudu pozemky dle církevních restitucí
Cisterciácké opatství Vyšší Brod má nárok na pozemky na katastru obcí Vyšší Brod a Frymburk na Českokrumlovsku o rozloze zhruba 2000 hektarů. Získalo je zpět v církevních restitucích už v letech 2016 až 2018, ale Lesy ČR podaly soubor žalob. Ty sice zamítl Krajský soud v Českých Budějovicích, Vrchní soud v Praze však dospěl k opačnému názoru a rozhodl, že pozemky se nevydávají. Dnes Ústavní soud vyhověl stížnosti cisterciáků a konstatoval, že jejich nárok na pozemky je oprávněný. Rozhodnutí vrchního soudu zrušil.
Majetek byl sice cisterciákům konfiskován na základě Benešových dekretů, avšak až po roce 1948 a podle soudce zpravodaje Davida Uhlíře posloužily tyto dekrety pouze jako záminka k pokračování majetkové křivdy. Podle Uhlíře je zřejmé, že vyšebrodští cisterciáci byli řádnými občany prvorepublikového Československa a nekolaborovali s nacisty, naopak.
Členové řádu byli vystěhováni či internováni a už nacisti jim majetek zabavili. V letech 1945 až 1948 byly dva pokusy o konfiskaci ze strany československého státu, ale ani jeden nebyl úspěšný. Po roce 1948 byly vydané další dva konfiskační správní akty podle Benešových dekretů a podle cisterciáků i tato rozhodnutí vykazují značné formální vady. „Klášter byl objektem náboženské perzekuce," doplnil Uhlíř. Budovu konventu, opatství a klášterní kostel už přitom cisterciáci získali zpět podle zákona v roce 1990.
Uhlíř také uvedl, že obecné soudy podle ustálené judikatury nemohou postupovat formalisticky, musí posuzovat případy citlivě a individuálně. „Právní stát nesmí vytvářet další křivdy," řekl.
